14. ročník Pražského mezinárodního maratonu

Dalo by se říci, že do roka a do dne, jsem se postavil opět na start Pražského mezinárodního maratonu s cílem opět se pokusit zaběhnout v čase kolem 3:30 hod. Tentokrát jsem jel sám a rodinu nechal doma. A musím konstatovat, že ač jsem se snažil zaběhnout co nejlíp, holt dnes to na lepší čas nebylo. O to víc potěší zaběhnutý osobák. Ale pěkně popořádku....

Do Prahy jsem přijel v sobotu odpoledne a hned jsem zamířil do maratónského expa. Vydávání čísel a bylo bez problému, akorát tričko už měli jen ve velikosti L, ale s tím už se nedalo nic dělat. Po občerstvení na pasta párty, jsem shlédl besedu s našimi předními vytrvalci, kterou pořádal server behej.com, a pak jsem zavítal do stánku NewBalance, kde jsem se chtěl pozdravit s Pavlem Baběrádem, s kterým jsem některé kroky v přípravě přes mail konzultoval. Pavla jsem našel, a po krátkém rozhovoru jsem se vydal za tetou, kde jsem měl zajištěný nocleh. Super bylo, že bydlí nedaleko Stromovky, kousek od Letné. Na večeři byly zapékané těstoviny, jedno pivo a jelikož teta nemá televizi byl jsem se před spánkem podívat na hokej do hospody, která je součástí domu, kde teta bydlí. Nakonec jsme vyhráli 3:2SN já si zápas užil s kofolou, bez piva. Po hokeji, už jsem se jen okoupal a šel si lehnout a těšil se na zítřek. Spalo se mi docela dobře, ráno jsem se probudil, jako každý den v 6:00, v klidu jsem se nasnídal, vykonal ranní hygienu, navštívil díky nervozitě několikrát WC, sbalil si potřebné věci a po sedmé hodině vyrazil na Staroměstské náměstí. Bylo nádherně, vymetená obloha, nikde ani mráček a slunce nám pěkně svítilo na plný pecky a v koutku duše jsem začínal uvažovat nad tím, že pokud bude velké teplo, které mi vůbec nesedí, holt opět čas 3:30 asi dnes nepadne. No nic už jsem byl u šaten, byly ještě poloprázdné, a tak jsem se v klidu převlékl a vyrazil v osm hodin k Prašné bráně, kde byl sraz s vodiči. Jediného koho jsem znal byl Exploser, jinak jsem nemohl nikoho poznat. Na společné fotce jsem ten stojící nalevo v červeným tílku a modrými elasťáky.

$$OBR337989$$
Společné foto před startem

Nastartoval jsem garmina, a tu se objevil první problém, garmin mi nechytal tep. Ještě před odjezdem jsem měnil v hrudním pásu baterku, protože mi garmin začal hlásit po pár metrech běhu nesmyslené hodnoty přes 168. Pokusil jsem se baterku vyndat a dát znova, tep jsem prostě nechytal. No co, dá se bežet i bez tepu, o to, to bude zajímavější. Už u postávání u Prašné brány, bylo na slunci, aspoň mně, docela teplo a silně mi to připomínalo loňský rok. Začal jsem uvažovat, jak to nakonec poběžím, do koridoru jsem si stoupnul k vodiči na 3:30 a říkal jsem si, že po prvních kilometrech zhodnotím situaci a rozhodnu se co bude dál. A máme tu startovní výstřel, nám v zadních pozicích to moc neříkalo a ještě minutu jsem čekali, než se dá celé startovní pole do pohybu a tu se vyskytl druhý problém s garminem, zapomněl jsem vypnout funkci autostop, pokud člověk není v pohybu, stopky se automaticky zastaví, snažil jsem funkci vypnout, ale a nebyl jsem schopen najít pozici, kde se tato funkce vypíná. Super no co budu muset k času minutku dvě přidat, abych měl reálný čas. Sláva konečně se dostáváme do pohybu a protínám startovní bránu. Ze začátku se běží dost pomalu, všude moc lidí a předbíhat se moc nedá, tohle tempo by mi vyhovovalo :-). Po asi kilometru se začínají rozbíhat i vodiči a začínají udržovat tempo kolem 4:40 min/km, tempo v pohodě zvládám udržovat, ale na slunných částí trati je mi až moc velké teplo, a proto se rozhoduji, že nebudu dál stíhat vodiče, a zbytek závodu si poběžím podle své ho tempa, tak, abych si závod užil a v pohodě doběhl do cíle. Díky rovným úsekům, jsem měl vodiče stále na dohled, i když se pomalu, ale jistě vzdalovali. Byl jsem překvapen sám sebou, že mi to vůbec nevadí a běh jsem si pěkně užíval, desátý kilometr, dvanáctý a průběh "Staromákem" stále v pohodě, až na to, že garmin, stále se zapnutou funkci autostop po strátě signálu díky běhu pod mosty, v tunelu a pod trolejovým vedením stále vypínal stopky, takže už i čas byl velmi orientační, ale co hlavní je, že se mi běží dobře.

$$OBR338035$$
Zde bylo ještě všechno v pohodě

Na občerstvovací stanici jsem si dal první protikřečovou tabletu a půlku gelu. Pomalu se začínal blížit sedmnáctý kilometr, na kterém jsem loni začal zpomalovat, dnes pohoda a běžím dál. Na dvacátém kilometru, pozdravím Štefana a pomalu se blížím k metě půlmaratonu, začíná byt pro mě už dost velké horko a o to víc jsem rád, že jsem raději zpomalil, kdoví jak bych se teď cítil, kdybych běžel s vodiči, kteří už jsou po obrátce vidět v protisměru. Tak a máme tu půlku za sebou, teď ještě jednou tolik a je to za mnou, stále se mi běží relativně dobře, i když je mi už dost velké vedro, snažím se na každé občerstvovací stanici pít, a houbičkou se zchladit a pravidelně po cca 5 km jsem si začal brát i protikřečové tablety. Dvacátýpátý kilometr a je tu a přede mnou asi dvoukilometrová smíchovská rovinka na přímém slunci a po obrátce zpět. Loni jsem tu už toho měl plný zuby a měl hrůzu z toho, jak to dokončím, dnes ještě relativně v pohodě jsem tuhle pasáž zvládl, a blížil se třicátý kilometr, kde mě předběhl vodič, který běžel na výsledný čas 3:45.

$$OBR337993$$
Tady už to je trochu horší :-)

A jéje, pomyslel jsem si, chtěl jsem se ho chytit, ale prostě to nešlo a tak jsem se opět vrátil ke svému tempu, vodič se zas tolik nevzdaloval a já už začínal pomalu pociťovat únavu, slunce pěkně pálilo, což mi bylo čím dál tím míň příjemné, ale i přesto jsem běžel dál ve svém tempu a kupodivu jsem i začal předbíhat nějaké běžce, kteří evidentně tempo přepálili a teď se jen trápili, a nebo protahovaly nohy do kterých dostávaly křeče. A byl tu třicátýdruhý kilometr a začínal jsem v lýtku pociťovat i já náběhy na křeče, no co trochu jsem zpomalil, ale stále jsem byl schopen běžet, do chůze jsem přešel, jen v při občerstvování. Už jsem toho začínal mít také plné zuby, tempo začalo čím dál tím víc upadat, vedro bylo pro mě nesnesitelné, ale stále jsem se snažil běžet, o to víc jsem opět sám sebe chválil za rozhodnutí, běžet raději první půlku pomaleji, nebudu ani domýšlet, jak bych dopadl běžet rychleji. I přes čím dál tím větší náběhy na křeče jsem se blížil k cíli. Konečně čtyřicáty kilometr, to už je jen kousek a to mě hnalo kupředu. Už jsem v Pařížské ulici a přede mnou poslední rovinka, snažím se ještě trochu zrychlit, ale už to moc nejde, tu mě dobíhá pár ( starší pán a žena ve středních letech, pán dělal ženě evidentně vodiče), který jsem na trati už několikrát předběhl a oni zase mě a teď mě chtěli také předběhnout, zmobilizoval jsem poslední zbytky sil a jejich nástup ustál a šel před ně. Už se blížil modrý koberec a cílová brána, konečně i vidím přesný čas, který ukazuje 3:52:57, super ještě kousek a mám to za sebou posledních cca 20 m a hurá dostávám křeč do levého lýtka, už jsme si myslel, že to odběhnu bez křeče a ono ne, okamžitě se mi podlomí noha a jako kdybych od diváků uslyšel povzdech :-), naštěstí křeč nebyla tak hrozná a do cíle jsem to už doklopýtal v čase 3:53:11 ( RT 3:50:48 ).

$$OBR337992$$ $$OBR337994$$
Konečně cíl !

Po proběhnutím cíle jsem toho měl opravdu plný zuby, a byl jsme moc rád, že jsem to měl za sebou. Na lepší čas to dnes rozhodně nebylo! Chvilku mi trvalo, než jsem si došel pro medaili a závěrečné foto, pak jsem ještě vyfasoval třetinku nealko piva a musel jsme si na chvilku sednout, abych se dal trochu dohromady. Opět jsem měl červeném tílko a vlastně i nohy, ruce celé bílé od soli, takový větší slaneček :-). Kdybych to ze sebe seškrabal, dal do misky doma bychom sůl nemuseli chvilku kupovat :-). Po krátké relaxaci, jsem vrátil čip, nechal si vyrýt na medaili jméno a čas, a pomalu se odebral k domovu.
Ze samotného závodu jsem měl rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem byl zklamán, že jsem se k času 3:30 vůbec nepřiblížil, na druhou stranu jsem byl rád, že za pro mě velmi nepříznivého počasí, jsem si včas přiznal, že za těchto podmínek na čas kolem 3:30 nemám a cíl přehodnotil, a raději se snažil si maraton užít a dokončit bez větší krize. K tomuto rozhodnutí mě přimělo i přečtení článku na behej.com, kde Miloš Škorpil rozdává poslední rady a bylo zde i konstatování, že výsledné tempo bychom měli přizpůsobit venkovní teplotě. K natrénovanému času bychom měli připočíst pokud bude teplota:
12 - 15 stupňů - 4 vteřiny
15 - 18 stupňů - 12 vteřin
18 - 21 stupňů - 20 vteřin
21 - 24 stupňů - 34 vteřin
Na mě to naprosto přesně platilo, snad na tempo kolem 5:00 min/km natrénováno bylo, a když k tomu připočtu cca 30 s.(20C), jsem na svém letošním průměrném tempu 5:31 min/km. Občas se vyplatí poslechnout rady zkušenějších :-). A i za těchto podmínek jsem si zaběhl osobák, což mě těší dvojnásob, s kterým jsem vůbec nepočítal, navíc když mě na 30 km předbíhal vodič s časem 3:45. Ještě pro srovnání tabulka a loňského a letošního PIMu, z které je patrné, že na 30 km jsem byl ve stejnou dobu jako letos, ale cíl byl dost rozdílný. Ještě přidám odkaz na diplom a pár fotek

PIM2008

Split	Time	min/Km	Delta	min/Km	RealTime
Split point 10K	0.53.47	5,22	0.53.47	5,22	0.51.24
Split point 12K	1.04.26	5,18	0.10.39	4,57	1.02.03
Split point 20K	1.45.34	5,16	0.41.08	5,14	1.43.11
Half marathon	1.51.32	5,17	0.05.58	5,26	1.49.09
Split point 30K	2.40.07	5,20	0.48.35	5,27	2.37.44
Split point 40K	3.40.22	5,30	1.00.15	6,01	3.37.59
Finish	3.53.11	5,31	0.12.49	5,50	3.50.48

PIM2007

Kontrola	Km	Čas	min/Km	Rozdil	min/Km	RealTime
10° Km	10.000	00:50:53	5.05	00:50:53	5.05	00:49:10
21,097 Km	21.097	01:47:31	5.05	00:56:38	5.06	01:45:48
30° Km	30.000	02:40:29	5.20	00:52:58	5.56	02:38:46
Arrivo	42.195	04:14:10	6.01	01:33:41	7.40	04:12:27

Co říct na závěr ? Rozhodně už samotné zvládnutí maratonské trati je velký zážitek, který si rozhodně letos ještě zopakuji a snad se více přiblížím k vysněnému času 3:30, rozhodně se nevzdám a tuto hranici budu chtít v budoucnu jednou pokořit. Možná to bude na PIMu2009, možná ne, ale jednou určitě ano :-). Teď jsi dám, ale od maratonských tratí chvilku odpočinek, další zkusím asi až na podzim, kdy nebude takové horko. Před námi je léto, a tak zkusím nějaký ten triatlon a chtěl bych zapracovat na zrychlení na kratších tratí. Že by pětka pod 20 min a 10 km pod 40 min, zajímavá výzva :-).