29.ročník Zímního běhu přes Kosíř

Tak a máme tu nový rok a první závod v rámci XXVIII. ročníku Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje pro rok 2008 je 29. ročník Zimního běhu přes Kosíř. Jedná se o výživný kros, kdy se první polovina závodu běží stále do kopce lesem až na samotný vrchol Kosiře a zpět. Tento běh jsem běžel poprvé loni a jako začínajícímu běžci se mi, i přes velkou náročnost líbil, tak jsem letos opět přijel. Navíc jel i brácha, a další tři kámoši, takže bylo plné auto a dobrý pocit, že nebudu na startu osamocen :-).

Do Slatinic u Olomouce, kde se tento závod koná jsme dorazili v dostatečném předstihu, v klidu proběhla registrace a po převlečení jsme se s bráchou šli trochu rozběhat. Loni bylo velmi teplo 10 C, ale trať která vede po pěšině kolem potoka byla jedno velké bahno. Letos jsem se šel v rámci proběhání na trať podívat a byla díky teplotě pod bodem mrazu v pohodě. Před stratem závodu jsem si říkal, že pokud zaběhnu stejný čas jako loni bude to v pohodě, silvestrovský běh tak dopadl, tak proč by to tak nemohlo dopadnou stejně i tady. Při vyčkávání na start jsem si všiml, jak většina běžců, co budou atakovat čelo závodu nazouvá tretry nebo boty s hrotama. Jsme si říkal proč to, bahno není, trať na začátku zledovatělá také nebyla. Proč to dělají jsem zjistil až po polovině závodu. Blížila se jedenáctá hodina a tím i start závodu. Po startu celé startovní pole vystartovalo jako kdyby se ani nemělo běžet do kopce, ale jen po rovině. Já jelikož nejsem žádný přeborník na kopce jsem se držel spíš v druhé polovině startovního pole. Po startu následuje asi 30m výběh a napojení se na pěšinku, co vede kolem potoka, je celkem úzká a předbíhání v této části moc nejde. Následně se dostáváme do prvního prudšího stoupání max. TF se mi začíná pohybovat kolem 168, což je na začátek závodu dost. Bohužel nejsem žádný rychlík do kopců a zde vždy hodně ztrácím a jde přede mě asi 5 závodníků, následuje menší rovinka, kde si trochu odpočinu a pak další stoupání, opět zpomaluji, kopce mi holt vůbec nejdou. Nějak jsem se dostal na vrchol, opět rovinka, kde aspoň trochu rychleji běžím, ale opět následuje další kopec, který je největší. Snažím, se ho vyběhnout co nejrychleji, ale i tep přes 175 ukazuje, že to rychleji nepůjde. V těchto fázích závod, mě do kopce vždy 3 běžci předběhnou a já je na rovince doběhnu, předběhnu a v kopci opět jdou přede mě. Naštěstí se blížil vrchol Kosíře a v posledním stoupání už míjím čelo závodu, tak a je tu obrátka a hurá nazpět, lehce kouknu na hodinky a čas něco kolem 27 min moc optimisticky nevypadal, na doběh v čase z loňska. Navíc v první seběhu na úzké pěšince, mezi nízkými borovicemi, běžec přede mou uklouzl a svalil se k zemi, já okamžitě zpomalil, ale než jsem se ho zeptal jestli je vše v pohodě, uklouzl jsem na tom samém místě také, naštěstí jsem běžel pomalu a stačil jsem to ustát a v tom jsem si vzpomněl, proč měli kluci na nohách tretry :-). Co už teď já tretry stejně nemám a v sebězích neumím moc brzdit, takže to sice bylo někdy na hraně, ale nespadl jsem a to bylo hlavní. Vidina cíle mě hnala kupředu a doufal jsem, že ještě někoho předběhnu, navíc, když jsme si v sebězích věřil, což se potvrdilo hned v tom prvním, kdy jsem předběhl běžce, který byl docela dost přede mnou, ale z kopce mu to neběželo, a je tu další seběh další dva se ocitli za mnou, a stále jsem se blížil ke skupince přede mnou, kde asi v 10 m odstupech za sebou bylo 5 závodníků. V závěrečném seběhu do cíle jsem už stačil předběhnout jen jednoho na víc už mi nezbyly síly. Ve skupince šesti běžců jsme nakonec doběhli v rozmezí 8 s. Nakonec jsem proběhl cílem v čase 50:47 což stačilo na 64. místo z 122 závodníků, a v kategorii muži A (do 39let) jsem obsadil 37. místo z 52 závodníků. Pěkný výsledek, v který jsme v polovině závodu ani nedoufal. A jak jsem dopadl loni ? To jsem měl čas 50:46 což stačilo na 80. místo z 144 závodníků, a v kategorii muži A (do 39 let ) jsem obsadil 36. místo z 43 závodníků. Takže v podstatě stejný čas, ale zlepšení v umístění :-). Výsledky jsou zde.
A co dodat na závěr, bylo mi jasné před závodem, že čas lepší nebude ale chtěl jsem se přiblížit, aspoň času z loňska a to se povedlo, takže spokojenost jak s výsledkem, tak s celou organizací závodů, po doběhu byl nachystaný teplý čaj, slivovice (bohužel jsem byl za řidiče) a nakrájená klobáska po studenu s chlebem. A byla i tombola, sice bez výhry, ale bylo to jen o prsa :-). Už se těším na další závod.