4.ročník Oseckého 1/2maratonu

Po dlouhé době ojsme se opět zúčastnil bežeckého závodu, a účast to byla hodně vydařená :-).

Tohoto závodu jsem se zúčastnil, bohužel jen jednou, a i když je to rovinatá trať, většinou docela silný vítr běh hodně znepříjemňuje :-). Na samotný závod jsem se speciálně nepřipravoval a šel ho z plnýho tréninku. Osek je kousek od Přerova, takže dopravu na závod jsem řešil na kole s ostatníma Přerovákama a jelikož mělo být pěkné počasí po závodě jsem hodlal rovnou odjet i trénink na kole. Předpověď se naplanil a bylo jasné, až letní počasí, teplota někde kolem 18 stupňů a jen lehce foukalo, triko s krátkým rukávem a elasťáky ideální oblečení. Registrace proběhla rychle, krátký rozklus a už se všichni rovnali na startu. Start závodu je od splavu v Lipníku, běží se směrem Lipník, na most přes Bečvu, po silnici směr Nové Dvory, kde se odbočí k řece Bečvě a běží se až k mostu u Oseka, tohle je asi nejhorší část trasy, kdy  se běží po špatné cestě a vždy tu fouká proti, a po asfaltce kolem Jadranu zpět ke splavu. O půl jedenácté bylo odstartováno a více jak sto závodníků se vydalo na trať, kdy se běžely dva okruhy. Začátek byl až moc rychlý, na prvním kilometru za cca 4:03, sice se mi běželo dobře, ale bylo mi jasné, že to nemůžu vydržet, tak jsem lehce zvolnil. Snažil jsem se držet stále svoje tempo, nikam to zbytečně nehonit, ale ani se neflákat. Do šestého kilometru celkem pohoda, pak jsem lehce zpomalil asi díky větru proti, ale i sledoval jsem tepy a pořád v normě, a tak jsem dokončil i první okruh za cca 45:30, což je hodně solidní a udržet tempo mohl by klapnout i osobáček, lehce jsem se občerstvil a běžel dál. Už se mi zase běželo dobře, trochu jsem se, ale musel držet na uzdě do cíle je ještě hodně daleko :-).  Na třináctém kilometru mě doběhla jedna kočena, řekl jsem si, zkusím, se chytnout a uvidím jestli to vydržím. Běželi jsme pro mě akceptovatelné tempo a k mému překvapení se mi běželo pořád v pohodě. Dokonce já nezpomaloval a dařilo se mi sbíhat závodníky přede mnou, to je vždy příjemné a člověka to povzbudí a nezpomaluje. Holčinu už jsem za sebou neměl a nikdo ze skupinky se mě nedržel, už jsem toho měl plný zuby, stehna už mají dost a lýtka také, ještě že mám kompresní podkolenky, jinak bych už měl křeče, ale poslední cca 2 km to už doběhnu, čas je stále super a osobák už je v dohledu, navíc většina závodníků přede mnou nevypadá, že by mohla zrychlit, tak už běžím co to jen jde a podaří se mi ještě pár závodníků předběhnout, už se blíží cíl a je to konečně za mnou, vypínám hodinky, ale čas nejsem schopen zjistit, mám toho dost a nejdříve musím popadnout dech. No vida čas je 1:33:04, nádhera osobák a zlepšení o cca 2 minuty, beru všemi deseti, trénink se vyplácí :-). Celkové výsledky jsou zde.  Také mě potěšilo, jak jsem to zaběhl, žádná krize a ke konci jsem jetě našel trochu sil na zrychlení :-).
Po závodě jsem si dal kofolu, gulášek a pivo, chvilku poseděl a pak jsme se s Čufou jeli ještě projet na kole, když bylo tak nádherné počasí, přece nebudu sedět doma na trenažéru :-).