1/2ironman CZECHMAN 2011 - osobáček a poprvé čas pod 5 hodin :-).

První větší test před vrcholem sezóny dopadl velmi dobře :-)

Na samotný závod jsem se vydal v sobotu ráno a společnost mi dělal Jirka Večerka, tak jako loni. Po půl sedmé jsem napakovali auto a vyjeli směr Pardubice. Jirka dělal spolehlivého navigátora, s mými podklady :-), takže do místa závodu jsme bez bloudění dojeli v dostatečném předstihu. V pohodě zaparkovali a dokud bylo málo lidí, šli jsem se hned zaregistrovat. Vše proběhlo v pohodě, okoukli jsem start plavání, depo pozdravili se  známýma  a šli se pomalu chystat. Tak nějak to uteklo, věci byly nachystaný v depu, nic jsem nezapomněl :-), vyslechli rozpravu a už byl čas se pomalu soukat do neoprenu. Dnes jsem zvládl i krátké rozplavání :-). Start byl efektní, přiletěla helikoptéra s kamerou České televize a mohlo se startovat :-). Já stál přesně naproti bójky, na kterou se mělo plavat a tak, aby přede mnou nikdo nebyl. Výstřel mačkám stopky a šup do vody. Ze začátku to byla celkem mela, ale nikdo mě neblokoval, takže jsem mohl pořád relativně v pohodě plavat a poznávám i Jirku Večerku, jeho plavecké brýle nejdou nepoznat :-). Po chvilce se kolem mě mihne plavec bez neoprenu s oranžovými plavkami a nebyl to nikdo jiný jak Jarda Zdráhal, hned se zapojuji za něho, vím, že plaveme tak stejně rychle, ale hlavně Jarda umí držet směr :-). Je to super, jen občas mrknu kudy plaveme, pořád směr první bójka :-).  Tak do poloviny plavání to jde dobře, stále za Jardou si říkám, kdyby to tak mohlo vydržet až do konce. Bohužel, to tak nebylo :-(. Přimotali se mezi nás motáci, co křižovali sem a tam, Jarda si pořádek udělal :-), ale já a to pozdě zareagoval, a už byl Jarda pryč :-(. No nedá se nic dělat, plaval jsem teď sám. Poslední bójka byla už blízko a pak je to už rovnou do cíle. Určitě nejsem plavec který plave super rovně, ale co někteří předváděli, proč plavat ke břehu, když je proti nám velká brána. která značí výlez z vody. No nevadí, já si plaval svoje, nikdo není za koho bych se mohl zapojit, plavu sám snažím se držet směr na cílovou bránu plavání a myslím, že se mi to celkem daří :-). V plavecké části se toho už nic zajímavé neudálo a bránou probíhám v čas 33:08.
Kolo v depu najdu hned, trochu mě zdrží sundání čipu, nemůžu najít konec suchého zipu :-), ale podaří se, nasadím narulované kompresní podkolenky, tretry, helmu, brýle, číslo a vyrážím z depa. Na začátku kola naruluji podkolenky na nohy a frčím vstříc devadasáti kilometrům :-). Trochu mě zaráží, že občerstvovačka hned za depem není ještě funkční, chtěl jsem si vzít bidon s vodu, co už za 30 km bude další, teď mi musí vydržet bidon s ioňťákem. začátek kola je hroznej, nemůžu se nějak rozjet, jednak mi dělá problémy předjíždění, většina jak vidí, že jsou předjížděni, tak zrychlí místo toho, aby zpomalili a největší problém mám s tím, že když už mě někdo předjede a zařadí se přede mne zpomalí, já musím také, abych nejel v háku :-(. Tohle střídání tempa mi moc nevoní, je mi horko a vůbec z toho nemám dobrý pocit, vypadá to na pěkné trápení, navíc, úplně cítím, jak mi je pod helmou hic a chtělo by to zchladit, ale není čím. Když tak sleduji zbytek startovního pole, u hodně cyklistů mi připadá, že do toho buší až moc, má se přece ještě běžet, kolem závod nekončí, ale třeba mají dost natrénováno :-). Ze známých toho moc nepoznávám, jedině Michala Petrželku, který mě předjede v prvním kole. Ještě, že už se blíží třicátý kilometr, kde je občerstvovací stanice, beru bidon vody a iontu, který je velmi dobře zředěn, takže není vůbec sladký, a stihnu vzít i banán. Nádhera, zchlazení proudem vody mi udělá velmi dobře, sním banán a beru i první rohlík, který mám připevněný na rámu :-). Začínám se trochu vzpamatovávat a do druhého okruhu už se mi jede daleko líp, na občerstvovačce beru jen vodu, zalehnu do hrazdy a jedu si své tempo. Tohle mi vyhovuje, pole je už roztrhané, kdo chtěl ten už mě předjel a kdo to v tom horku přepálil toho předjedu já :-). Konečně mám z kola dobrý pocit, jede to slušně, daří se mi předjíždět, a sám už nejsem předjížděn až na asi dvě tři výjimky :-). Dokonce se mi podaří předjet loňského trenéra Michala Jaloveckého, těsně před občerstvovačkou na cca 70km ( že to je on jsem zjistil až v cíli, má jinou helmu, takže jsem ho hned nepoznal :-)). Horko je sice úmorné, ale díky chlazení vodou to zvládám dobře i je mi líto, že už se blíží konec kola, když mi to tak pěkně jede, ale nedá se nic dělat, delší kolo i užiji v Otrokovicích :-). Závěrečný kilometr kola už jen vytáčím nohy před během.
Depo zvládám celkem rychle a jdu se proběhnout :-). Z běhu jsem měl asi největší obavy, nevytuhnu, vydržím běžet celou dobu ? Objemově jsem toho nenaběhal jako loni, ale celkově mám odtrénováno více, no uvidíme. Každopádně nasazuji své optimální tempo pod pět minut na kilák a jdu na to.
Ze začátku se běží pod stromy, ale i tak je vedro slušné, běží se mi dobře, na občerstvovačce piji kolu, zchladím se vodou a stále ve stejném tempu běžím dál. A kupodivu, už hned na začátku běhu se mi daří předbíhat první přepalovače kola :-). To mě těší, ale krotím své vášně, pořád je ještě hodně daleko do cíle :-). Pořád se snažím držet dvé tempo, někoho předběhnu a občas někdo i mě, ale moc jich není, ale Michal jako dobrý běžec to je :-). Sbíhám i Laďu Gočaltovského, který mi minulý týden na běhu utekl, ale dnes není evidentně ve své kůži, když ho míjím, stěžuje si na křeče :-(.  Docela v pohodě dokončuji první okruh, mrknu na čas  čtyři hodiny pět minut, pokud nevytuhnu, udržím své tempo pod pět hodin celkově, by to mohlo klapnout. Ke konci prvního okruhu se zatáhlo a na začátku druhého, začalo pršet. Super, to můžu raději déšť než horko, i když to dusno, co se udělalo v lesíku také nebylo optimální. Ale to už jsem moc nevnímal, v hlavě byl už jen jasný a jediný cíl doběhnout v čase pod pět hodin :-). Cítil jsem se pořád relativně dobře, a už jen odpočítával podle cedulek označující kilometry, kolik to je do cíle. A pořád se mi dařilo předbíhat závodníky před mnou, a mě už jen asi dva štafetáři, ale ti měli ještě kolo před sebou :-). Občas mrknu na hodinky a pořád je to dobrý, sice už toho začínám mít dost, ale tempo se pořád pohybuje kolem pěti minut, takže by to vyjít mělo. Krátký výběh k poslední občerstvovačce už je hodně náročný, napiji se koly, mrknu na hodinky a čas pořád dobrý a už je to jen cca 2 km do cíle. To už bych měl zvládnout, snažím se běžet co to jen jde. Únava už je znát a poslední kilometr ten už jdu opravdu na krev, ale vidina cíle mě žene kupředu, nic nevnímám jen běžím, už  jen zatáčka a koberec do cílové brány a mám to za sebou, hurá. Ani nevím jaký je čas, nejdříve musím popadnout dech, mezi tím dostávám medaili a až pak mrknu na tabuli - 4:56:11, paráda povedlo se, osobáček a  zlepšení o cca 9 min. Celkově jsem skončil 54 z 305 mužů postavených na startu a v kategirii jsem byl 15 z 84. Celkové výsledky jsou zde.
Spokojen se odeberu k občerstvení, beru meloun, který mi udělá dobře :-). V cíli už vidím i Laďu, jdu ho pozdravit, a zrovna se mu nese točené nealko pivo, má dvě, jedno vyžebrám to je vám ale dobrota :-). Chvilku se tak motám v prostoru cíle, kecám se známými, jdu se opláchnout do písníku a potkávám Jirku Večerku, ani ne unavený, aby ne, bohužel na 63 km utrhl řetěz a závod pro něho předčasně skončil :-(. 
Vyzvedli jsem si tričko, dali pivko, pojedli těstoviny se sýrovou omáčkou, a jelikož se vyhlašování pořád oddalovalo, nakonec jsem se rozhodli déle nečekat vyrazili směrem k domovu.
Kdybych měl svůj výkon nějak zhodnotit, musím být spokojen poprvé pod pět hodin, to už je slušný výkon, i když to ze začátku tak nevypadalo. Při plavání jsem očekával o minutku lepší čas, zlepšení bylo jen o necelých 50 s, ale zase jsem se po plavání cítil daleko více v pohodě, takže asi  dobrý, kolo to bylo ze začátku velké trápení, vůbec mi to nejelo a už jsem viděl celý závod černě, ale od druhého okruhu, kdy jsem si mohl jet své tempo, to už bylo podle mých představ. A běh, z kterého jsem měl největší obavy dopadl v pohodě, nikam jsem to ze začátku nehnal nasadil své tempo a to udržel až do cíle. Mně, který hodně trpí na křeče se tentokrát vyhnuly, možná i díky, vypitým 4 ampulím magnesialife a jedné shlehě, banánu a dvěma rohlíky se šunkou a plátkovým sýrem, na běhu jsem pil kolu a vodu :-). 
Samotný závod, byl dle mého názoru organizačně velmi dobře zvládnut, míst k zaparkování aut dostatek, regulovčící byli všude, kde být měli, občerstvovačky v pohodě se vším co jsem potřeboval. Jeden okruh plavání s tím problém nemám a vzdálená první bójka byla rozhodně ku prospěchu. Výběr tratě kola se mi hrozně líbil, jak svým profilem, tak rozmanitostí, žádná nudná rovina a i běh byl zajímavý. Rozhodně změna místa startu na atraktivitě závodu neubrali, spíše naopak. Pořadatelé si zaslouží velké uznání, za zvládnutí této akce.