26. listopadu 2007

Porubský dvojmaraton 24.11-25.11

Hned na začátku musím všechny upozornit, že jsem běžel jen jeden maraton a to v sobotu v 24.11. Dlouho jsme se rozmýšlel, jestli tento maraton zkusit, a nebo ne. Moc naběhaného nebylo, tak jsem byl v rozpacích zda do toho jít. Nakonec jsem se, po úspěšně zvládnutých výbězích na 30 km tratích rozhodl, že to zkusím.

V pátek večer jsem si nachystal potřebnou výbavu do tašky, a tak jako před každým závodem jsem mírně nervózní ulehl do postele. Bohužel nervozita byla asi větší a nemohl jsem usnout a v podstatě celou noc jsem se jen převaloval a čekla na budík, který mě měl probudit v 5:00. Hurá slyším pípání. V klidu jsem se vypravil, a i když v Přerově bylo pěkné počasí, ještě pro jistotu přibalil kšiltovku a kvalitní pletené rukavice zakoupené u vietnamského obchodníka a posléze se ukázala nepostradatelnost těchto věcí. Na nádraží jsem si koupil koláč a v klidu usedl do vlaku. Posnídal jsem a užíval si cestu vlakem. Vlakem necestuji pravidleně a byl jsem mile překvapen, že se osobní vlak v zastávce Ostrava-Svinov objevil na čas. Došel jsem na tramvaj, kde jsem potkal pana J. Březinu, českého rekordmana v počtu uběhnutých maratonů, a jelikož tento závod už běžel loni, měl jsem tu čest a dělal mi průvodce. V klidu jsem se zaregistroval, jako první, vyfasoval číslo a lístek na polívku po závodu a zabral jsem si místo v šatně. Ještě před závodem jsme si trať projeli s Radkem (rk) ať víme do čeho jdeme. Jedná se o rovinatou trať s oběhem koupaliště v délce 3516,25m běženou 12x, v prostoru cíle byla občerstvovací stanice. Start závodu se blížil a i počet závodníků se v sokolovně zvyšoval. Před startem jsem potkal z fóra nové tváře Štefana a vl001. Moc se nikomu ze sokolovny nechtělo, protože stále mírně poprchalo. Vzhledem k počasí jsem si vzal sebou na start i rukavice a kšiltovku, nebyl problém je nechat na startu, tak proč je nevzít že. Bylo 10:00 a na start se postavilo 68 běžců. $$OBR295477$$ Na startu jsem se postavil vedle zkušeného, maratonce vl001 :), s kterým jsem by domluven, že bude držet první půlku tempo na výsledný čas 3:45 a pak se uvidí. Výsledný čas jsem chtěl mít mezi 3:45-4:00. První okruh byl asi o 30 s rychlejší, což jsem předpokládal, ale už ve druhém se to srovnalo, a tempo jsme drželi. Po startu jsem se s vl001 usadil v početnější skupince.

$$OBR295481$$
Já mám číslo 8 :-).

Běželo se mi v pohodě, na nízkých tepech kolem 150, občas se prohodilo i pár slov hlavně, když nás předbíhal o kolo, pozdější vítěz Dao (Daniel Orálek). Skoro celý závod mírně poprchalo a pletené rukavice a kšiltovka se mi hodily (jak jsem byl rád, že jsem si je do tašky ráno vzal:-) ). Od začátku jsem pravidelně v každém kole doplňoval tekutiny. V průběhu 3.kola jsem začal pociťovat hlad, a tak jsem neváhal použít musli tyčinku. Po zkušenostech z PIMu, kdy mě od 33 km začali chytat křeče, jsem vzal sebou, na doporučení Ječmínka Máselníka, protikřečové tablety ANTICRAMP. Začal jsem si je dávat od 4. kola a pak každé druhé následující. Byl to takový malý experiment, protože jsem je nikdy ještě nepoužil, ale vzpomínka na trápení při PIMu, byla ještě živá a nechtěl jsem dokončit opět s křečemi a tak jsem to zkusil. Pomalu se blížila polovina závodu a stále jsme udržovali tempo na výsledný čas 3:45. Ve skupince už nás bylo jen pět. $$OBR295478$$
Na konci 8.kola jsem už ztrácel 1:30 min a bylo mi jasné, že to za 3:45 nebude, ale tajně jsem doufal, pokud nepřijde žádná krize a zásadně nezpomalím, tak pod 4:00 by to mohlo být. Skupinka se už roztrhala a do 9. kola jsem už běžel sám. Vl001, jak předem upozorňoval, začal ztrácet, ale stačil člověka ještě povzbudit, a to když jsem zapíjel gel a přešel jsem do chůze, povzbudivě na mě pokřikl, že nemám chodit, že to se mi jen zdá, že nemůžu ať běžím :-). To mě docela překvapilo, jak mě má přečteného, a stačí mu, se na mě podívat a hned ví jak mi je :-). V dalším kole mi doporučil držet se Jardy, ale už jsem neměl sil se na něho dotáhnout. Pomalu jsem začal pociťovat únavu, ale už jsem měl před sebou poslední dvě kola. Čas vypadal nadějně a pod 4 hodiny mohl padnout. Poslední kolo, přede mnou, trochu jsem se ještě napil a hurá do posledního kola, stále asi 5 min rezerva a mohlo by to vyjít pod 4 hodiny. Asi 50 m přede mnou byla jedna běžkyně, která byal o kolo zpět ( pak jsem zjistil, že je to mapo ), našel jsem motivaci - dotáhnout se, zkusit běžet kousek s ní a pak zrychlit. Pomalu jsem začal náskok stahovat, už jsem byl těsně za ní a v tu chvíli jako kdyby nahodila přídavný motor zrychlila a opět byla tak 10m předemnou. Při vbíhání na koupaliště jsem se přece jenom dostal těsně za ní a na rovince jsem dokonce šel dopředu. Jsem si říkal, tak už to bude v pohodě, udržoval jsem stále stejné tempo, ale co se nestalo, opět jsme nahodily přídavné motory a už jsem byl zase 5 m za ní. To se ještě asi 2x opakovalo. Při tomto předbíhání jsem začal trochu cítit stehenní sval nad kolenem, jako kdyby to měla být křeč, naštěstí to v pohodě odeznělo a běžel jsem dál. Poslední předbíhání jsem ustál a z koupaliště jsem už vybíhal z větším náskokem, což bylo rozhodující a už jsem se soustředil na doběh do cíle, už jen obrátka a hurá jsem v cíli.

$$OBR296051$$
Tak a mám to za sebou :-)

Výsledný čas byl 3:55:06 nádhera, první maraton pod 4 hodiny, osobáček, zlepšení o 19 min (PIM 4:14:10). Jsem unaven, ale moc spokojen a vychutnávám si pokoření čtyřhodinové hranice. Po chvilce se na občerstvovačce objevila mapo, tak jsem ji trochu povzbudil do posledního kola. Jsme překvapen, že žaludek je v pohodě, (po PIMu jsem nebyl schopen nic sníst ani vypít, žaludek mi později zklidnilo až pivo) a tak si dám trochu čaje, rozinek, piškotů. Jak ale stojím, začíná mi být zima a tak honem do sokolovny, nohy docela bolí, ale jde to, schody vyndu a náběh na křeče nikde, takže pohoda, protikřečové tablety se osvědčily. Sprcha byla úžasná, a už jsem se těšil na zaslouženou odměnu - teplou polévku a dal jsem i Ostravara 2x :-). Oficiální vyhlášení bude až zítra, a jelikož zítra nepoběžím, dostal jsem medaili bez formalit :-). Cesta domů proběhla bez zdravotních problémů a i nohy už tolik nebolely jak po doběhnutí.
A co bych řekl na závěr ? Z celkové počtu závodníků na startu 68., dokončilo 61. Můj čas 3:55:06 stačil na 38. místo cekově, 12. místo v kategorii A. Trať je příjemná, bez většího převýšení. Po organizační stránce dobře zvládnutý maraton, poděkování patří všem pořadatelům, všude byla cítit taková rodinná atmosféra. Určitě bych se chtěl příští rok v Porubě opět objevit. Ještě odkazy na foto tady a tady celkové výsledky zde

12 komentářů:

  1. Ahoj,
    gratuluji k maratonu pod 4 hodiny.
    Pěkný článek s pěkným fotodoprovodem.
    Já jsem zatím v přípravě na svůj první maraton (PIM2008), tak čtením sbírám zkušenosti.
    Pod 4 hodiny je sen na první maraton, jak vidím, tak to není jen tak.

    Vedle v okně mám otevřenou stránku o těch tabletách proti přečím. Jdi na to. Hoj a ještě jednou gratulace.

    OdpovědětVymazat
  2. Sedmička byl prý nějaký Bond, já jsem jednička:-)
    A měl jsem pravdu - mohl jsi:-) Gratuluji.

    OdpovědětVymazat
  3. vl001 už to opravuji. Nevím proč jsme tam napsal 007, asi tím, že rk před závodem hlásil agent už je tady a tak jsem si vsugeroval automaticky 007
    dan67: dík za gratulace, v prvním jsem posbíral zkušenosti a druhý už dopadl jak jsem si představoval :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Velká gratulace! Je skvělé dělat si osobáky. Ještě si ten pocit matně pamatuji. :o)
    (Ale toho Vláďu Bonda ti tam šotci nějak naklonovali. :o)

    OdpovědětVymazat
  5. Tak vidíš, jak to pěkně šlo. Ještě 2 zlepšení a budeš pod 3:30. Možná je třeba ještě trochu více akumulovat. (...ještě tam máš jednou 007...)
    Teď si teprve budu vážit svého posledního času. Zdálo se mně, že to šlo skoro samo. Letos mě už asi nikdo nepřekoná.

    OdpovědětVymazat
  6. Dík za gratulace a doufám, že už jsem toho \"vl007\" už konečně odstranil.
    Letos už to nebude, ale příští rok se o to pokusím, 3:30 je vysněný dlouhodobý cíl.

    OdpovědětVymazat
  7. Krásný osobák na závěr letošní sezony Ti určitě dodá další energii pro zimní přípravu.

    Právě kvůli atmosféře jsem se do Poruby tolik těšil. Tak příště...

    OdpovědětVymazat
  8. milan: Přesně jak říkáš, třeba to příští rok nebude za 3:30, třeba až další, ale vím, že se zlepšit jde, někomu to jde rychle a bez přípravy ( viz. exploser) a někdo se na to musí nadřít :-). Ale ten pocit, když vidíš, že ta dřina za něco stála, je k nezaplacení :-).

    OdpovědětVymazat
  9. gratuluji, ale aby si nezpychnul tak nebudu tolik chvalit :P
    zlepseni o 19 min je fajn, ale na to ze mas od PIMU skoro pul roku to slo stlacit lepe :), ale moje vyjadreni ber s rezervou...

    OdpovědětVymazat
  10. Jasně že šlo, ale bylo hned několik důvodů, proč to nešlo a nesměřoval jsem trénink k tomuhle maratonu rozhodl jsem se až 14 dní před startem, že to zkusím. Od PIMu jsem nenaběhal to co jsem chtěl červen 105, červenec 137, srpen 204, září 166, říjen 219. Červen červenec jsem opravoval byt, srpen už byl lepší, přelom září říjen jsem bral antibiotika (10 dni nic) a takže sumasumárum, jsem rád i za tohle. Jak není naběhaný nelze čekat zázraky. Hlavní cíl bylo nepřepálit začátek uběhnout to v tempu na výsledný čas 3:45- 4:00 a doběhnout bez křečí. To se mi povedlo a pokud se budu zlepšovat každý maraton o 19 min tak to bude super :-)) (tohle ber taky s rezervou).

    OdpovědětVymazat
  11. :) jasne
    pokad se chces maratonum venovat ve vetsim, tak se kazda zkusenost ceni. to ne ze ne. ja sem proste zvyklej ze kdyz neco delam tak to chci delat poradne a proto kdyz uz jdu na zavod tak se snazim abych na nem dopadnul co nejlip a kdyz vim ze to neni ono tak na zavod nejdu. ale nezavodi se jenom kvuli vykonum ale i kvuli zabave :).
    jinak to zlepseni bych nezlehcoval. objemy mas zatim pomerne nizke. takze pokud bude udrzitelne objemy navysovat je klidne mozne ze se zase o 19 minut posunes. na maraton k 3:30 podle me staci tak 3 az 4 mesice s kilometrazi 300km.

    OdpovědětVymazat
  12. Já také šel do závodu, abych zaběhl co nejlíp, ale nebudu to rozbíhat na 3:30 když vím, že na to nemám. Objemy určitě zvyšovat budu chtít, ale nezáleží to jen na mě, i rodina si mě žádá :-). Uvidím jak to všechno bude příští rok.

    OdpovědětVymazat