Nejdříve byl v plánu Chřibský maraton v Kroměříží, ale vzhledem k odpolední oslavě jsem musel být odpoledne doma a tak padla volba na Otrokovický 1/2 maraton. Doma jsem dostal povolení a tak jsem toho musel využít.
Podle plánku se jedná o rovinatou trať, což se i potvrdilo, o délce 3 km běženou 7x. Celý týden jsem neměl běžecký výpadek a tak jsem se těšil na sobotu. V koutku duše jsem počítal s časem někde kolem 1:36-8, ale to jen do čtvrtka. Ve čtvrtek opět začal pravidelný fotbálek, 1,5 h v tělocvičně a pak pro odměnu do hospůdky. Bohužel zrovna, měli někteří narozeniny, svátek a vážně jsem porušil životosprávu, z které jsem se vzpamatovával celý pátek. A tak jsme si na sobotní závod žádné cíle nekladl a vyběhl jsem s odhodláním dokončit v co nejlepším čase. Ráno mě vyzvedl brácha a ještě jsme se stavili pro kámoše (David Laitoch) a vyjeli směr Otrokovice. Už při vystoupení z auta jsem zjistil, že to dnes nebude jednoduché, docela zima, ale hlavně silný vír. V klidu jsme se zaregistrovali, a převlékli, šatna byla prohřátá, ani se mi z ní nechtělo. Chvilku jsem pokecal se Sefem a Exploserem, a šel se rozběhat. Na slunci bylo příjemně ve stínu celkem chladno. Někteří v klidu vyběhli v trenýrkách a tílku ( třeba vítěz), a někteří měli dlouhé elasťáky, rukavice i čepici (třeba Sef).$$OBR286116$$ Je pravda, že před startem jsem dlouho přemýšlel co si obléknout. Nakonec jsem si vzal krátké elasťáky triko s dlouhým rukávem a tílko. Byla to dobrá volba. Blížila se desátá hodina a všichni se začali pomalu motat v prostoru startu. Po uctění památky MUDr. Podmolíka mohlo být odstartováno. První část 3 km okruhu se běželo v zástavbě s větrem v zádech pak po nábřeží, kde foukal nepříjemný protivítr. Po startu jsem se držel Explosera, ale asi po 1,5 km jsem raději zpomalil, rozběhl to na mé poměry moc rychle a nechtěl jsem špatně skončit a udělal jsem dobře. První kolo bylo docela v pohodě čas kola byl 12:52, druhé už bylo pomalejší 13:47,$$OBR286112$$ ale stále to ještě šlo, třetí kolo bylo za 14:10, čtvrté za 14:26 a už jsme cítil, že tohle tempo nejsem schopen udržet. Nejvíc mě srážela část trati, co vedla po nábřeží a kde foukal nepříjemný protivítr. Chvilkami jsem si připadal, že ani neběžím, ale stojím, Dlouho nikdo přede mnou, nikdo za mnou s kým bych mohl běžet. Ale co už, byly přede mnou poslední tři kola, páté bylo v čase 14:43 a začalo mě předbíhat čelo závodu. Styl Petra Bělíka je nepřehlédnutelný, když ho člověk vidí, tak má pocit, že každou chvilku musí vzdát z naprostého vyčerpání, ale opak je pravdou a opět vyhrál. Šesté kolo bylo nejpomalejší 15:14, a hurá do posledního už jsem toho měl plné zuby od čtvrtého kola nikdo na dohled předemnou a dlouho nikdo za mnou tak jsem se musel motivovat jen podle hodinek, nakonec poslední kolo bylo za 14:53 a výsledný čas 1:40:33,2.$$OBR286114$$ Nakonec to nebylo zas tak špatné, když sečtu vše co stálo proti zaběhnutí lepšího času není to zas taková tragédie. Příště to bude určitě lepší. Závod byl dobře organizačně zvládnut, měření času bylo čipy a hrozně se mi líbila světelná tabule, která při vběhnutí do dalšího kola ukazovala jméno závodníka který proběhl, pozici a počet kol do konce. Už se těším na další ročník. Výsledky ze závodu jsou zde a fotky ze závodu jsou zde . Jen pro zajímavost já mám číslo 14, Juraman 15(brácha), Exploser 25 a Sef 10.
Podle oblečení je to fakt komiks: od letních modelů jak na Bahamách, po severské s bundama,kulichama a palčákama.
OdpovědětVymazatA podle cílových fotek, to vítěz neměl zadarmo.
To bych si ani nedovolil tvrdit, že to měl zadarmo. Jde jen o to že on se tak tváří po celý závod. Je fakt, že doběhl 5 sekund před druhým, ale ten náskok už podle fotek měl tak cca 1 km před cílem. Holt borec. Já to tak nikdy nezaběhnu.
OdpovědětVymazatŠkoda, že nikdo nefotil stupně vítězů. To se jen tak nebude opakovat :)))
OdpovědětVymazat