Moraviaman 2013

Moraviaman 2013 pokořen. Čas 11:38:03 sice není žádná hitparáda, ale líp to v počasí jaké panovalo nešlo. Dal jsme do toho úplně všechno co jsem momentálně mohl. Ale po pořádku :-).

Na páteční registraci jsem jeli už před pátou, vše proběhlo bez problému. Jirka Daněk nám sdělil, že  voda má cca 27 st., takže pokud se přes noc rapidně díky bouřce neochladí bude se plavat bez neoprenu. Chvilku sedli, dali jsme si pivko a frčeli domů. Doma jsem si uvařil jídlo - opět rýži a kuřecí maso s ananasem, nachystal všechny potřebné věci a před desátou jsem ulehl do postele. Bohužel, tak jako celý týden, jsem nemohl usnout, pořád vedro a bouřka nikde :-(. Po jedné jsem konečně usnul, bohužel ve tři už jsem byl zase vzhůru, zpocený, ale probudilo mně burácení a blížila se pořádná bouřka. No nic tak jsem aspoň pojedl a ještě jsem si šel lehnout, už jsem ale neusnul a po čtvrté definitivně vstal. Bouřka byla vydatná a pěkně vyčistila vzduch, kdyby tak bylo zataženo celý den, to by bylo super. Bohužel to bylo jen mým přáním :-(. Poslední kontrola všech věcí, tradiční návštěva WC, ještě jsem se vracel pro nachystané rohlíky, v pět přestalo pršet, naházel jsem vše bráchovi do auta a hurá směr Otrokovice.
Podařilo se nám zaparkovat u hlavní cesty, a čekali až dojede Michal Dvorský se zbytkem Osečáků, jelikož brácha musel jet domů a já si měl u něho schovat věci. Trošku se jim příjezd opozdil, ale já už měl vše nachystáno z  domu, takže jsem byl klidný. Dal jsme si kolo do depa, potvrdilo se, že se plave bez neoprenu, ten proto mohl zůstat v autě, poslední přípravy a už jsme šli pomalu k vodě, start se blížil. Voda byla opravdu jak kafe, krátké rozplavání ještě foto a už se čekalo na start. Já si stoupl za Jardu Zdrahala, bude brzo pryč a já budu mít volnou cestu. ¨
Výstřel a jde se na to. Naštěstí není to taková mela jako v Pardubicích a po pár tempech už si to plavu v Jardových nohách překvapivě skoro až  k první bójce, kde se mi ztratí a už ho nevidím. Plave se mi dobře, snažím se držet směr a když to jen jde plavat někomu v nohách, kousek ode mne plave Michal Šubrt, plavecký kolega z ranních tréninků a pak i Radek Novák. První okruh dokončuji v naprosté pohodě za cca 23 min. a držím se asi pětičlenné skupinky.

 Pořád to jde dobře, bohužel za první bójkou chytám z ničeho nic křeč do lýtka, musím zastavit a snažím se křeče zbavit, po chvilce se to podaří, ale skupinka je pryč :-(. No nic plavu dál a třeba se nějaké další chytnu. Bohužel už se mi tak dobře neplave, necítím se sice vůbec unaven, ruce v pohodě, ale plavu čím dál pomaleji a jde přede mne jeden plavec za druhým a já nejsem schopen se chytnou. Druhý okruh za mnou a čas cca 50 min, to bude ještě dnes hodně dlouhé plavání. Ve třetím okruhu se nic nemění, plavu čím dál pomaleji a několikrát musím zastavit a poradit si s křečemi v lýtkách :-(. Plácám to, co to jen jde a byl jsem rád, že už je konec plavecké části. Depo jsem měl celkem rychlé, jen jsem nasadil ponožky, helmu, brýle číslo a jdu se projet.
Jedou se 4 okruhy, začátek směr Hulín, pak zpět Otrokovice a přes Kvasice a menší kopeček do Kotojed a zpět. Začínáme proti větru, ale je začátek, sil je dost takže to jede celkem slušně, první okruh je v pohodě, bohužel slibovaná zatažená obloha není a pěkně nám do toho svítí sluníčko. Druhý okruh také ještě v pohodě dávám si rohlík a snažím se polívat vodou, jelikož už mi je docela teplo. Na začátku třetího okruhu to nějak nejede, je mi vedro a citím, že pokud nezvolním, běh bude podobná tragédie jako na Slovakmanovi. Povzbuzující bylo vidět a slyšet jak fandí žena s klukama a i Jarda Hýzl, David Sajner a další, díky :-).  Na občerstvovačkách beru jen bidony s vodou a snažím se to nijak nehonit a pořád se chladím vodou. Nějak se nakopnu, ale už jedu pomaleji. V posledním okruhu je mi teplo čím dál větší a když vidím třeba Jardu Zdráhala, který v poslední okruhu rapidně zpomalil, jsem rád, že jsem se nikam nehnal. Už jsem rád, že se blíží konec kola, zadek mě bolí a už nevím, jak si mám do hrazdy zalehnout :-). Depo opět celkem rychlé, vemu boty, do kapsičky dám magnésko, ještě si pro jistotu namažu vazelínou stehna a jdu na poslední část dnešního závodu.

Běží se 4 okruhy. Ze začátku se moc dobře neběží, nohy tuhý, ale stejně si musím odskočit a po cca 2 km to celkem jde. na občerstvovačkám vždy zastavím, schladím se vodou, dám pivo nebo kolu a frčím dál. První okruh dávám, něco málo pod hodinu, žena i s kluka a členové štafety Z.T.Š Přerov mohutně povzbuzují. Bohužel sil je čím dál méně a na konci druhého okruhu už toho mám plný zuby a to mě ještě dva čekají. Třetí okruh jsem toho měl už dost, ale snažil jsem se hlavně nechodit a běžet vždy k občerstvovačce, tam se schladit napít a tak pořád dokola. Do závěrečného kola, jsem šel už s tím, že snad je něco pravdy na tvrzení, že i když je tělo unavené, má ještě k dispozici velké rezervy a kdo nemůže ten se přemůže atd. :-). Snažil jsem se na nic nemyslet jen jsem tupě zíral před sebe a běžel běhu, no ono to bylo spíš cupitání, hlavně nechodit a vždy docupitat k další občerstvovačce, tam se schladit napít a tak pořád dokola. Jendu občerstvovačku jsem se jen schladil, jelikož jsem nebyl schopen do sebe nic dostat :-(. Naštěstí u další nealko pivo trochu pomohlo, otočka a už jen posledních pět kilometrů, poslední občerstvení a cupitám si to do cíle, konečně je tu seběh ke štěrkáči, beru kluky za ruky a společně probíháme cílem.
Na krk dostávám medaili, přípitek odmítám, to bych do sebe nedal. Dostávám pusu od manželky a snažím se chodit, aby se mi neudělalo blbě. Po chvilce už je to lepší, ale zase mi začíná být zima, ještě, že má žena mikinu ;-). Jdu se převléknout, najíst, dám pivko chvilku pokecáme, ale jelikož toho mám opravdu plný zuby, nejsme až na závěr a po deváté jedeme domů.

Statistika :
Plavání 1:21:40, depo 1:44, kolo 5:40:46, depo 1:29, běh 4:32:23, výsledný čas 11:38:03. Celkově jsem skončil 82 z 197 co dokončili, a v kategorii 26 z 57 co dokončili :-). Celkové výsledky jsou zde.

K jednotlivým disciplínám :
Plavání jsem myslel, že bude v této sezóně lepší. Řekl bych, že v přípravě jsem naplaval celkem dost kilometrů, v bazéně pohoda, ale na volné vodě ať už v neoprenu a nebo bez něj to nejde :-(. Czechmana, kde jsem půlku plaval v neoprenu za 36 min., jsem zde bez neoprenu lepší čas jak 1:15 čekat nemohl a tak to i bylo, čím to je, to nevím :-( a o křečích se snad ani rozepisovat nebudu.
 Na kole jsem se cítil v pohodě, bohužel díky větru a teplu jsem se musel krotit, ale myslím, že jsem udělal dobře, jelikož díky tomu, jsem mohl aspoň trochu dva okruhy běžet. Pak už jsem toho měl dost a závěr byl jen o vůli to nějak dokončit.    

Ještě, že jsem článek nepsal hned po závodě, to jsem byl celkem zklamán ze svého výkonu, chtěl jsem to dát pod jedenáct hodin a to se nepovedlo a v cíli jsme prohlásil, že už nikdy více, ale to jsem si loni na Slovakmanovi říkal také. A dnes už hlava trochu vychladla a já jsem rád, že jsem dokončil a mohl proběhnout cílovou bránou :-). Opět se mi potvrdilo, že holt vedro mi vůbec nesedí a v takovém počasí je pro mně vítězství, když dokončím. Letos jsem nejel podle žádného tréninkového plánu, neabsolvoval jsem žádné soustředění, když byl čas na kolo, tak jsem jel na kole, když nebyl, tak jsem šel běhat. Jen plavání bylo opět s plavcema pod dohledem Jardy Hýzla - díky moc, že jsem se mohl tréninků účastnit :-). Takže, když to tak s odstupem času vidím, zase tak špatné to nebylo :-).

A nebýt podpory v rodině, nešlo by to vůbec. Manželka, už sice tolik nebrble, když jdu trénovat, sice nerada, ale pomalu se smiřuje s tím,  že bez toho nějak nemůžu být, ale bez vzájemných kompromisů a tolerance by to nešlo. A tak se mi celkem dobře podařilo skloubit trénink i rodinné povinnosti. Lásko moc ti za to děkuji a jsem moc rád, že tě mám :-).