5. ročník Grymovské desítky

Přes zimu jsem si chtěl odběhnout nějaký ten běžecký závod, ale bohužel vždy mi do toho něco vlezlo. I do Grymova jsem se chystal a málem to opět nestihl :-).

Celý týden to vypadalo v pohodě, nic nenasvědčovalo tomu, že bych závod neměl jít. V sobotu ráno jsem zavedl Fildu  zavedl na hokej a pak jsem se šel v klidu domů balit na závod. Jelikož je Grymov kousek od Přerova rozhodl jsem se, že na závod poběžím, to bude takový pěkný rozklus, odběhnu závod a pak se vyklušu zpět, takový pěkný trénink :-). Ráno nádherné počasí svítí slunce as přibývajícím čase se i pěkně oteplovalo. Bohužel se mi to lehce začalo komplikovat, musel jsem ještě něco zařídit a z poklidného klusu na závod byl najednou zrychlený přesun. Tak rychle jsem rozhodně přesun v plánu neměl, ale co se dalo dělat. Stejně jsem závod bral jako přípravu, jako takový rychlejší běh v rámci tréninku, ale bez žádné speciální přípravy, rozhodně jsem nejel atakovat osobák :-). Start závodu jsem stihl, po doběhu jsem vyfasoval už vyzvednuté číslo od bráchy, a mohl jsem se postavit na start, kde už se všichni pomalu chystali já si stoupnul do první řady, kvůli fotografům :-D.
Ještě krátké seznámení s tratí a už se startovalo. tak jako obvykle první kilák to byl skoro sprint, když jsem uviděl tempo 4:00 min/km, bylo  mi jasné,  že tak to nepůjde a raději jsem zpomalil a běžel si svým tempem. Běželi se čtyři rovinaté okruhy suchou silnicí, sice svítilo slunce, ale byl také proti nepříjemným studeným větrem, který se dvě třetiny neustále točil proti. A jelikož jsem v prvním okruhu žádnou skupinku neuvisel, celý závod jsem běžel za svoje, po boku Pavla Nováka a táhl za sebou pár závodníků.



Druhý okruh za mnou, celkem to pořád ještě šlo, sice jsme nikoho nesbíhali, ale také nás nikdo nepředběhl. Já na nějaké extra zrychlení neměl, nikdo se dopředu nehrnul, takže i třetí okruh jsem odkroužil na čele skupinky. V náběhu do posledního okruhu už jsem toho měl celkem dost, ale ještě jsem  někde vyhrabal zbytky sil a dokázal zrychlit a poslední kilometr jsem dokonce zaběhl pod čtyři minuty na kilák. Ale to už bylo opravdu na krev a byl jsem moc rád, že už jsem v cíli v čase 42:33, což stačilo na 51 pozici s 95 závodníků. Záznam z garmina zde, celkové výsledky zde a pár fotek zde a zde.
Až jsem se dostal do použitelného stavu a zjistil, za kolik to bylo, jsem mohl spokojeně konstatovat, že jsem to vlastně běžel na hranici osobáku, což je super. A až doma jsme zjistil, že jsem za osobákem na desítku z roku 2007 zaostal o celou jednu sekundu :-). Na vyhlašování jsem nečekal, převlékl jsem se do suchého trička a společně s Pavlem Novákem už opravdu volně doklusal domů.
Co se týká mého představení, jsem spokojen, z plného tréninku bez speciální přípravy běžet na hranici osobáku, to přece nejde být nespokojen :-). Samotnou organizaci závodu moc hodnotit nemůžu, jelikož jsem nestihl ani registraci, ani neochutnal polívku po závodě, jen jsem přiběhl, zazávodil a opět odběhl :-), ale kladné ohlasy napsal v článku oddílový kolega Petr, tak to bude pravda ;-).