Závěr roku jsme si zpestřil běžeckým závodem a ke klasickému závodu v Přerově jsem běžel i v Oseku.
Silvestrovský běh v Přerově byl vůbec můj první běžecký závod, nemohl jsem na startu chybět. Tentokrát jsem vzal sebou i staršího syna a jelikož brácha šel také se synem, byli jsme nejpočetnější skupina se stejným příjmením :-).
Bylo ideální počasí, tři stupně nad nulu, jasno a bezvětři. Jelikož jsem zatím rychlejší úseky v tréninku neběžel, sám jsem byl zvědav, jak závod dopadne. Před startem klasika, krátký rozklus před startem, pozdravení se se známýma, vyslechnout si jak jsou na tom všichni špatně a budou rádi když to zvládnou :-) a už se to pomalu rovnalo na startu. Výstřel a šlo se na to a hned od začátku se šlo naplno. Bohužel tempo první skupinky bylo na mě moc rychlé, to bych se uvařil už v prvním kole, musel jsem zpomalit a jelikož žádná jiná skupinka nebyla běžel, jsem celý závod sám. Bylo znát, že je to po dlouhé době opět běžecký závod a pocitově se mi ze začátku moc dobře neběželo, naštěstí od druhého okruhu ze čtyř, se mi dařilo sbíhat bežce přede mnou a to hned to bylo veselejší :-). Do závěrečného okruhu jsem už vbíhal lehce unaven, ale s odhodláním nezpomalit a ještě třeba někoho doběhnout. Obojí jsem splnil a v cíli jsme byl za 34:51 solidní, a až doma zjišťuji, že jsem si vlastně zlepšil o 3s osobák :-). Záznam z garmina zde. Chvilku jsem se ještě motal v cilí a hlavně jsem čekal na syna, když jsem už byl v cíli, kluci šli do svéo závěrečného okruhu, už na nich bylo vidět, že toho mají plný zuby, ale statečně se s tratí poprali a do cíle doběhli.
Letos jsem se rozhodl, že poběžím i v Oseku, je to kousek a zase tam bude hodně známých. A také, že jo, na start se postavila necelá stovka závodníků. Plán bylo běžet na pohodu, tak jak předem zase většina avizovala. bohužel startovním výstřelem se všem plány nějak změnily a jelo se naplno. Já teda s Václavem Klakůrkou ne, běželo se pro mě přijatelným pětkovým tempem a to až do třetího kilometru. Pak začal Václav zrychlovat a cíl zněl jasně doběhnout závodníka s číslem jedna, kterým nebyl nikdo jiný než Jarda Zdráhal. Ze začátku se to zdálo jako nesplnitelný cíl, aspoň teda pro mě. Na rovince byl hooodně před námi, ale Václav byl přesvědčen, že to zvládneme. Já si řekl, že se budu držet Václava co to jen půjde a uvidím kam to až vydržím. Má výhoda byla, že Václav dělal vodiče a v úseku proti větru jsem se za něho mohl pěkně schovat, ale i tak už to na pokec nebylo. Hnacím motorem bylo zjištění, že se Jarda se začal přibližovat, Václav ještě zrychlil a já už se držel jen s vypětím všech sil, ale už to bylo jen cca 2,5 km do cíle a Jarda už jen pár metrů před námi. Asi kilomtr před cílem se nám podařilo Jardu seběhnout, ale nezpomalili jsme a stále se to valilo naplno do cíle, ještě se nám podařilo kohosi předběhnout, ale já už se za "hekání" tešil do cíle. Čas v cíli byl 42:56, kbyby mi někdo tvrdil, že to tak rychle poběžím před startem, asi bych se mu vysmál :-). Záznam z garmina zde výsledky zde. Po závodu jsem si dal nejdříve teplý čaj, pak tlačenku a teplou zabijačkovou polévku, pivko a slivovičku jelikož měl Václav narozky :-). Povedená akce, zakončená plaváním tří otužilců v Bečvě.
Se svým výkonem jsem celkem spokojen, první závod osobáček, druhý jsem zaběhl také solidně, takže tento rok jsem zakončil pozitivně :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat