12. ročník silničního cyklomaratonu Mamut Tour

V rámci tréninku jsem si odjel opět tento závod a jak jsem dopadl ? Přežil jsem ve zdraví :-)).

Opět žádná speciální příprava, bráno jako tréninkový závod, nebylo nutný vyhrát :-), ale dojet zdravý a celý. Zaregistroval jsem se již v pátek nikdo nikde vše v pohodě, v sobotu ráno jsem nachystal kolo a co mi dělalo největší problémy bylo počasí. Když jsem mrkl z okna, polojasno, teplota 19 C, ale Medard i Aladin hlásili kolem poledne razantní ochlazení a déšť. No vyřešil jsem to tak, že jsem si dal návleky na ruce a kolena do kapsy od dresu, a na sebe ještě hodil vestičku, a do košíku na bidon dal pláštěnku. V místě startu jsem potkal řadu známých, Martin byl velmi optimisticky naladěn, co se předpovědi týká, bohužel jak se později ukázalo, tentokrát se mýlil, ale i tak se mu mě přemluvit a dlouhou trasu nepodařilo :-). Ale i tak jsem se na startu postavil ke konci startovního pole, neumím jezdit v balíku a i přes ujišťování, že se začně závodit až po průjezdem městem, moc jsem tomu nevěřil a spadnout někde na začátku se mi nechtělo. A měl jsem pravdu, hned po startu se to začalo pěkně sviště, a na mostě jsem měl co dělat abych to ustál. Naštěstí jsem to zvládl v pohodě, ale většina byla už pryč, takže se jelo za svoje. začátek jsem jel s týmovým kolegou Michalem, jelo se mi dobře, pořád bylo koho předjíždět a i když z Pavlovic až do Bystřice to bylo pořád z kopečka do kopečka jelo se hodně svižně až jsme se bál jestli jsem to nepřepálil. V Bystřici se poprvé dělily trasy a tím i prořídlo startovní pole. Já pořád celkem v pohodě a zatím bylo pořád s kým jet a koho předjíždět :-). Bohužel Michala jsem ve stoupání ztratil, ale zase jsem dojel Richarda z Mani, měl jet s Martinem dlouhou, ale nějak se utrhl :-). Na občerstvovačce jsem si jen nechal doplnit bidon, napil se kofoly vzal banán a jel dál. Na Richarda jsem nečekal, když jsem viděl, jak valí z kopce bylo mi jasné, že si mě v pohodě dojede. Bylo celkem stále teplo, jen se lehce zatáhlo ve jezdu jsem se chytl dvou závodníků a společně jsme dojeli až pod stoupání za Kašavou skupinku asi 6 závodníků před náma. Bohužel stoupání sice krátké, ale dost prudké a za vrcholem jsem jel opět sám, ve sjezdu jsem byl naštěstí dojet a až za Fryšták jsme jeli asi v šesti lidech, ale nikomu se nechtělo tahat :-(.  Nohy zatím dobrý, ale to nejhorší zatím čekalo, dal jsem si carbosnack  a už tu bylo první stoupání na Hadovnu, jak mi to nejede z kopce, tak do kopce celkem jo a na vrcholu jsem byl opět sám, sjezd jsem jel opatrně, cesta nebyla moc čistá, v Rusavě jsme se zase sjeli, ale to už tu byly Grapy, se stoupání místy až 20%, byl to boj, ale vyjel jsem to, opět na vrcholu sám :-(. Bohužel počasí bylo čím dál horší, začalo mírně poprchat a rapidně se ochladilo, a tu jsem velmi ocenil že mám vestu a hlavně návleky na ruce, které jsem hned nasadil a frčel dál. Bohužel od této doby to byla až na malé výjimky sólo jízda. Z Grap pod Hostýn to bylo trochu trápení, ale ve sjezdu zpět do Bystřice jsem si lehce odpočinul a naštěstí jsem to stihl ještě za sucha, i když zima už byla solidní, cestou na Hlinsko už, ale začalo pršet, ale zdržovat se oblékáním pláštěnky se mi nechtělo, jelikož se mi dařilo sjíždět závodníka přede mnou a na občestvovačku v Prusínovicích jsem nakonec dojeli čtyři, já doplnil bidon, exl tři deci kofoly, dal si banán a frčel dál. Stoupání za Prusínovicemi to byl zážitek, pršelo a díky větru jsme skoro stáli :-(. Já se snažil co to jen šlo a většinou jsem byl na špici. V Dřevohosticích jsem byli tři, ale  to se změnilo v Hradčanech, kde já s jedním už odbočoval k "domovu" , ale třetí bojovník si to namířil na trasu 220 km. Popřáli jsme mu hodně štěstí a šup na stoupání do Pavlovic, to už jsem jel opět úplně sám a tentokrát to tak bylo až do cíle, sice se mi povedlo dojet, ještě dva závodníky, ale ani jeden se nechytal. Z Pavlovic jsem se už do toho snažil bušit co to jen šlo. Moc to nejelo, vítr byl opravdu silný a v Oseku se k tomu přidal opět silnější déšť. V jednom z posledních stoupání do Veselíčka  se už nohám moc nechtělo, k čemuž přispěla i zima, ale vidina cíle už mně hnala dál. Lehce fouklo do zad tak to i jelo, jen na rovince do Lazník se mi podařilo vyjet menší díru, rána a zvuk, jako kdybych prorazil duši, ale obě kola v pohodě,řízení také, carbonová vidla také celá, tak jedu dál. Už je to jen kousek do cíle, nikdo daleko přede mnou ani za mnou, ale nepolevuji a jedu co to jen jde. Letos to nebude žádný špurt, tak jako loni, kdy nás dojíždělo asi osm, takže v klidu projíždím cílem :-). 127 km ( garmin naměřil 124 km) jsem projel za 4:20:18 a je z toho 130 pozice celkově a 52 v kategorii. Výsledky jsou zde.
Po dojezdu jsem se jen pozdravil s Čufou, který mizel také domů, a hned jsem to točil k domovu, byl jsem promoklej a začínala mi být zima jak sviňa. Doma jsem se naložil do teplé vany, abych rozmrzl a podělil se zážitky s manželkou :-). Už v normálním stavu jsem se vrátil do prostoru cíle, kde jsem zjistil, že v tombole  opět žádná výhra, tak aspoň, že ten řízek s bramborem a pivo bylo super :-)). Kdybych měl závod zhodnotit, tak po organizační stránce se mi to líbilo, vše zajištěné jak mělo, křižovatky také, na občertvovačkách také všeho dostatek. Bohužel průjezd městem, nebyl nejšťastnější, ale tohle opravdu nešlo zařídit jinak.
Já čekal lehce lepší čas, ale vzhledem k průběhu závodu a skoro sólo jízdě, to byl velmi kvalitní trénink.
Příští rok bych chtěl jet opět a kdoví jakou zvolím strategii a hlavně trasu ....... :-)).