InSPORTline triatlon cup 2011 - 2. ročník Hranického triatlonu

Konečně jsem se dočkal a po několika měsících trénování jsem si opět zajel triatlonový závod.

Do Hranic jsem chtěl jet už loni, je to kousek od Přerova a i když je to sprint  v rámci tréninku určitě zpestření, bohužel loni se závod kvůli povodním nekonal. Letos povodně nejsou, ba naopak bylo nádherné, přímo letní počasí. Do dějiště závodu jsem přijel ve značném předstihu. Nedaleko Hranic máme chatu, kde jsme vyzvedli babičku a s manželkou a Fildou, se šli podívat do Lázeňských Teplic, které jsou nedaleko a mě nechali v místě startu. Naštěstí jsem tam nebyl sám, Michal Dvorský na tom byl podobně, jen s tím rozdílem,, že si spletl o hodinu start závodu :-). No nic, šli jsem se v klidu zaregistrovat, vše bez problémů a jelikož do startu zbývalo ještě hodně času, šli jsem vyzkoušet vodu, zda poplaveme v neoprenu nebo bez něj. Sice letní počasí bylo, ale voda letně nevypadala, asi by se to bez gumy dalo zvládnout, ale proč zbytečně mrznout. Pomalu se blížil čas startu, dal jsem věci do depa, bylo nachystáno pro více závodníku než nakonec přijelo, takže všude místa habaděj :-) a začal se pomalu soukat do neoprenu. Po dlouhé době opět v neoprenu, pěkně to nadnášelo, i když stísněný pocit na hrudi opět nic moc, uvidíme jaké to bude v závodě. Plavaly se dva okruhy v řece Bečvě, start byl z vody, kde se ale nedosáhlo na dno :-). Takže chvilku před startem jsem rozcvičil nohy kopáním na místě a už slyším výstřel, mačkám garmina ( nebojte ne 305, ale měl jsem půjčenou 310XT od bráchy ) a vyrážím, borci předemnou jsou ze začátku stejně rychlí, ale pořád mě někdo chytá za nohy :(, první bójka je blízko takže se to pěkně mele a většina mi začíná uplavávat, aby také ne, opět pocit sevřenosti a pořádně se nemůžu nadechnout, takže zbytek prvního okruhu s tím docela bojuji. Aspoň že držím docela směr, aspoň mně se to zdá,  když po závodě jsem vyveden z omylu, prý jsem trochu kličkoval, ale určitě rozhodně ne tolik jak loni :-). Ale to už jsem ve druhém okruhu a konečně jsem si trochu zvykl na neopren a plave se mi o poznání lépe, bohužel nikdo předemnou, takže se není za koho zavěsit :-(. Ale to už plavání končí a jdeme z vody hlasatel hlásí čas třináct minut, to není zas tak špatný cestou do depa se snaží dostat z neoprenu, ale moc to nejde, škoda, že se neměřil čas v depu, po chvilce jsem už z neoprenu venku, natahuji kompresní ponožky ( při dlouhém si je budu také nasazovat ), tretry, přehazku, helmu brýle beru kolo a vyrážím, ha ti co lezli se mnou z vody jsou už dávno pryč, hmm asi to extra rychlé nebylo :-). Nevadí nasedám na kolo a po chvilce předjíždím prvního závodníka. Kolo je sice jen dvacet kilometrů, ale hned ze začátku, asi čtyři kilometry to je pořád do kopce, pak se to vlní nahoru dolů a po otočce v obci Rakov zpět do Hranic. Ve stoupání předjedu ještě Jardu Zdráhala, ale to je pro dnešek bohužel vše, nikdo předemnou a nikdo za mnou, takže klasika jedu opět sám :-. Před Rakovem mě předjíždí jeden závodní, ale jede na mě moc rychle a v kopci nejsem schopen se ho udržet. Takže až kousek před klesáním do Teplic mě dojíždí Michal Dvorský, toho se chytnu a až do konce cyklistiky jedeme spolu. Zbytek kola už bylo ve sjezdu, to už šlo, jen nás trochu přibrzdil řidič fábie, který jel moc pomalu, do protisměru auto, takže jsme museli zpomalit a až pak ho předjet :-). Do depa jsme dojeli s dalšími třemi závodníky v těsném závěsu. Depo se mi zdálo celkem rychlé, rychlejší než Michalovo :-), ale ne zas tak rychlé, takže jsem byl rázem o tři místa zpět. Kupodivu hned od začátku se mi běželo celkem dobře. Běželo se kolem Bečvy k mostu a zpět ke splavu tři okruhy. Michal se už v prvním okruhu dostal opět přede mne, což jsem čekal, je lepší běžec, ale dál už nikdo, pokud teda nepočítám závodníka, který mě také hned na začátku předběhl, ale ještě v prvním kole jsem byl opět před ním. Běh už byl po rovině a díky okruhu měl každý závodník dokonalý přehled jak na tom je, takže já viděl, že za mnou dlouho nikdo a přede mnou běži všichni buď rychleji a nebo stejně jako já :-). Ve druhém okruhu se nic podstatného neudálo jen mě na jeho konci začalo píchat v boku, a když jsem se v posledním okruhu pokoušel ještě zrychlit, bolelo to čím dál tím víc, ale už bylo jen kousek do cíle, tak jsem se snažil nějak to překousnout, navíc když jsem sbíhal závodníka předemnou, kterého jsem nakonec těsně před cílem předběhl, bohužel měl ještě kolo před sebou, já už měl splněno v čase 1:16:20. 
Po chvilce, jak jsem se dostal do normálu, jsem něco vypil a přesunul se o občerstvení. Banány, jablka super, ale koláče to byla třešnička na dortu, byly opravdu vynikající :-). Pak už jsem si vyzvedl věci z depa, šel vyzvednout jídlo a pití do loděnice, kde bylo i vyhlášení, které se ale protáhlo a nakonec jsem již nečekal a jel domů. 
Pokud bych měl hodnotit svůj výkon, splnil očekávání kvalitního tréninku s vyzkoušením si plavání v neoprenu a práci v depu. Je to sprint a na mě je to moc rychlé, ale i tak to nebylo myslím špatný. A samotná organizace závodu, také nezklamala. Registrace v pohodě, na křižovatkách regulovčíci, občerstvení dostatečné, a koláče v cíli neměly chybu. Jediné co se trošku nepovedlo bylo udání místa registrace, kdy v propozicích byla registrace na bazéně a ona byla v loděnici. Ale myslím, že určitě díky tomuto nikdo, kdo přišel, start závodu nezmeškal :-). Jen škoda, že nebylo více závodníků, tento závod si to určitě zaslouží. Celkové výsledky jsou zde.