Po dlouhé době jsem se opět postavil na start běžeckého závodu...
V Hranicích jsem běžel jen jednou v roce 2007, to jsem se připravoval na svůj první maraton. Jedná se o dost náročnou kopcovitou trať, skoro celá v lese. V rámci tréninku jsem se na závod vydal na kole. Logistickou podporu mi dělali Novákovi, kteří mi vzali autem batůžek s věcmi na běh. Rozhodně jsem nepřijel atakovat čas z roku 2007, kdy jsme to zaběhl za 1:31, jednak nemám tolik naběháno a na závod jsem šel z plného tréninku. Spokojený bych byl s časem někde mezi 1:40-1:45. Po registraci, krátkém rozklusu ještě foto před startem a najednou startovní výstřel :-). Nejdříve se běží směr fotbalový stadion a zpět ke startu, je to po rovině, to je ještě v pohodě, ale následně už to jde do kopce, běžím si své tempo, je to hodně náročná trať a nemá cenu se vybláznit na prvních kilometrech. Až do cca třetího kilometru to je pořád do kopce, pak se trať narovná a až k obrátce to je z kopce do kopce a s místama proti pěknému větru. Běžím co to jde, před otočkou míjím Pavla Nováka s Aldou Dedkem, Čufa pro bolest kolene vzdal. V polovině se cítím celkem dobře, mrknu na hodinky a něco málo přes padesát minut mi dává naději na čas kolem 1:40, pokud vydržím a nevytuhnu. Běžím si svoje, rychleji to stejně nejde, už to začíná být boj poslední kilometry, už jsou z kopce, ale terén je sám kámen musím dávat pozor, abych si nezvrtl nohu. Dostávám se na asfalt, něco přes kilometr do cíle a i když už melu z posledního snažím se aspoň nezpomalovat, už vidím cíl hurá protínám cílovou pásku, mám to konečně za sebou :-). Po chvilce až popadnu dech, mrknu na hodinky a čas 1:36:28. Teda tak to jsem vůbec nečekal, tento čas beru všemi deseti :-). Na vyhlášení jsem nečekal, dal jsem si čaj, převlékl se a valil na kole domů, ať stihnu oslavu u bráchy :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat