17. srpna 2007

Běh ve vedru

Tak jsem si včera vyzkoušel běh při 330C ve stínu. Z práce jsem přišel v 14:00 doma se spalo, a tak jsem se rozhodoval co budu dělat, slunce pěkně svítilo, trochu silnější vítr, počasí spíš lákalo k návštěvě bazénu než k běhu. Dle předpovědi počasí, se ale večer mělo zatahovat s bouřkami. V plánu jsem měl běžet souvisle 14 km v intenzitě 3. Dle předpovědi počasí mělo večer pršet a to už bych běžet nemohl a navíc ,když pršet nebude manželka chtěla jít navečer bruslit, a tak nezbývalo než jít teď. Moc se mi do toho nechtělo, sám moc teplo při běhu nemusím, při takovém počasí se raději válím na dece u vody, ale pak jsem si řekl, těžko na cvičišti lehce na bojišti, a proč bych to nezvládl jen trochu teplo.

Trasu jsem naplánoval kolem přírodní rezervace  Žebračka", je to takový rovinatý listnatý les s širokými i úzkými cestičkami. Plánovaných 14 km to nakonec nebylo, ale vzhledem k počasí  jsem byl rád i za 10 km. První 1,5 km bylo  ve stínu stromů tak to bylo relativně v pohodě, říkal jsem si jak jsem se dobře rozhodl, že jsem šel, že to není tak hrozný. Následně jsem musel běžet na přímém slunce a to trvalo celý 1 km, začal jsem se potit čím dál víc a  přehodnocovat svůj záměr týkající se délky běhu. PO 2,5 km jsme se opět dostal do"Žebračky" a úzkou pěšinkou klikatou jsem si to klusal, už docela dost znechucen vedrem. Jak jsem tak přemýšlel jaké to ale dnes horko, ejhle kořen bum bác a byl jsem na zemi. Naštěstí se mi nic nestalo a pokračoval jsem dál. Po chvilce se mi opět  něco připletlo pod nohy, ale naštěstí tentokrát jsem to vybral a bez pádu pokračoval dál. Po 1 km ve stínu jsem opět musel 1,5 km běžet na přímém slunci a navíc proti dosti silnému větru. Tep se mi začal čím dál tím víc zvyšovat, aniž by se mi rychlost běhu zvětšovala. 5 km bylo za mnou a opět jsem se ocitl ve stínu stromů v "Žebračce". I když 2 km byly ve stínu, tep byl stále na moc vysokých hodnotách, rychlost běhu nestála za nic a celkově jsem se cítil jako kdybych měl za sebou min 15 km a ne jen 7 km,  a tak jsme přehodnotil svůj záměr 14 km a řekl jsem si, že 10 km bude stačit a navíc, když přede mnou poslední 3 km byly opět na přímém slunci. Při pokusu  na posledních 3 km trochu zrychlit se tep šplhal až k moc vysokým hodnotám, a tak jsem raději od tohoto záměru upustil. Nakonec jsem ve zdraví docupital k cíli. Při návratu domů, manželka jen tak lehce prohodila jestli jsem normální v takovém počasí jít běhat. Pokusil jsem se odůvodnit čas běhu, ale nějak se to neujalo. Pro mě bylo hlavní, že já jsem byl spokojený a bylo splněno. Navečer se opravdu zatáhlo a chvilkami to vypadalo i na déšť, bohužel nespadla ani kapka a manželka bruslit, také nešla, protože samotné se jí nechtělo a švagrová, která se bojí bouřky odmítla v takto nestálém počasí vyrazit. Určitě by to tak dopadlo, kdybych čekal s během na večer ......

2 komentáře:

  1. Počasí se moc nedá naplánovat, když už vybyde volná chvilka.
    Mně hodně pomáhá polévání vodou. Hlava musí být pořád mokrá, ale je zase větší šance na odřeniny na prsou od promočeného trička. Ztráta vody je litr/hodinu, takže na 14km bych si vzal nejméně 1/2litr vody s sebou.
    Podle časů na závodech mi vychází, že nárůst z 20 (až 25) na 30stupňů zhorší čas na desítce o minutu a půl, při klusu to bude dvakrát tolik. Jsem ale hubeňour, velký povrch těla vzhledem k váze mi pomáhá.

    OdpovědětVymazat
  2. Také jsem o vodě sebou uvažoval, ale představa, že při běhu musím sebou nosit flašku mě moc neláká, a odhazovat prázdnou PETku do přírody se mi taky moc nechce. Tohle byla vyjímka, raději si přivstanu a běžím hned ráno, kdy ještě není takový horko.

    OdpovědětVymazat