Operace kolene-poškozená chrupavka :-(

Zrovna máme přechodné období, kdy je potřeba vyléčit všechny bolístky, odpočinout si jak fyzicky tak i psychicky, aby byla chuť do tréninku na novou sezónu. Až do teď, jsem žádné zranění po sezóně řešit nemusel, takže jsem vždy v tomto období trénoval ve stylu,  když se mi chtělo tak jsem šel, když ne tak jsem nešel :-).

 Bohužel letos to tak nepůjde. Nejdříve mě v záři dohnala angína, takže jsem 14 dní nic nedělal. Až už to vypadalo, že bude vše o.k. začalo zlobit koleno. Nejdříve jsem si myslel, že tam jen něco špatně přeskočilo a bude vše v pořádku, koleno nebylo v žádné zátěži tak není důvod panikařit. Bohužel celý týden to bylo stejné, v koleni mi vždy bodlo tak, až se mi noha podlomila. Proto jsem se rozhodl navštívit lékaře. Rentgen nic neprokázal, ale jak mi s nohou prohýbal, konstatoval, že je opravdu něco špatně. Nejdříve vše nasvědčovalo tomu, že bude něco s meniskem a proto jsem byl na čtvrtek  3.10 objednán na artroskopii.

Trocha teorie : Vlastní operace, artroskopie, je metoda, při které k otevření a prohlédnutí kloubu postačí zpravidla dvě drobné ranky, kterými se do kloubu zavádějí speciální nástroje a kamera. Tato přenáší obraz vnitřního kloubu na televizní obrazovku, kde jej sleduje operatér. Speciálními velmi jemnými nástroji vyšetří veškeré nitrokloubní struktury (chrupavky, kloubní pouzdro, vazy, menisky), a stanoví tak přesnou diagnózu. Tímto způsobem lze přímo provést i ošetření event. poškození chrupavky či menisku za použití výše zmíněných speciálních nástrojů. Po ukončení operace se ranky zašijí, zpravidla každá jedním stehem.

Zajímavé bylo, že čím se zákrok blížil tím koleno méně bolelo, až jsme si říkal, jestli nejsem simulant, kterého trochu píchne v koleni a letí hned k doktorovi. Ještě před zákrokem doktor s kolenem zahýbal a s konstatováním, že se mu to nelíbí, jsem byl přijat v Hranické nemocnici a odpoledne šel na sál. Sestra před operací mě upozorňovala, že po zákroku bude noha bolet, já už nějakou tu operaci a zlomeninu mám za sebou, tak jsem hrdině prohlásil, že to bude v pohodě. Na sále jsem usnul jak mimino, mám dojem, že se mi i něco zdálo a cca po hodině jsme se probudil na pooperačním pokoji. Probuzení nic moc, třepal jsme se zimou, což naštěstí za chvilku přešlo, ale co bylo horší byla bolest nohy. Nejdříve jsme zkontroloval, jestli ji mám celou, měl :-), ale takovou bolest to jsem ještě nezažil, zlatá tříštivá zlomenina klíční kosti a lokte. Ptal jsme se sestry, jestli mi můžou dát něco od bolesti, ta jen konstatovala, že už toho mám v sobě tolik, že by tím uspali vola, že už mi více dát nemůžou. Tak jsem si tam ležel a hekal, chvílemi i dost nahlas, ale prý jsou na to zvyklí. Po převozu na pokoj, jsem se pak následně dozvěděl, že to nebyl meniskus, ale poraněná ( popraskaná ) chrupavka na nástupné ploše a část již byla odtržena. A toto poranění muselo být způsobeno pádem na koleno i klidně starším ( že by pád na kole v dubnu ?), pomalu i díky zátěži se to zhoršovalo, až to začalo bolet. A prý jsem přišel tak, za pět minut dvanáct, dobré rozhodnutí koleno prozkoumat ze vnitř :-). Takže žádný simulant, a opět to musela být tak horší varianta.

Trošku nateklý...

Noc po operaci jsem vůbec nespal, i přes injekce proti bolesti spát nešlo. Další den se už, ale koleno uklidnilo a dalo se to vydržet, bohužel z drénu co jsem měl zaveden, stále vytékalo moc tekutiny, takže jsem si pobyt v nemocnici o den prodloužil. Za týden jsem byl vytáhnout stehy, vyfasoval francouzské berle a jsem na neschopence.

A co dál ? Dál se budu striktně řídit doporučením lékaře, není kam spěchat, raději teď pořádě vyléčit, než mít v budoucnu problémy. Beru prášky na "posílení" chrupavky a po cca třech týdnech do kolene dostanu ještě asi 3-4 injekce, takže cca 6 týdnů bez zátěže, chůze jen o berlích. Jediné co mohu je procvičovat stehenní sval-zvedat nohu, když ležím. Jak odhodím berle, budu moci koleno mírně zatěžovat, ze začátku jen chůze, rotoped a plavání. Kdy budu moci začít běhat, je prý ještě předčasné řešit, ale spíše až od nového roku……

Hurá doma :-)