1. června 2008

Grafilit Halfironman 2008

Tak a je tu sobota 31.5.2008 a já se vydávám na svůj první delší triatlonový závod Grafilit Halfironman. Nikdy jsem zatím tak dlouhý závod nešel, a tak jsem neměl vůbec žádnou představu do čeho jdu.

Hned na začátku všechny musím upozornit, že to nebylo úplně mé rozhodnutí tento závod absolvovat, ale vlastně dílo Ječmínka Máselníka, vl001, milana, rk a dalších, co mě vlastně svými argumenty přemluvili, že tento závod bude super a aspoň zjistím, jak na tom triatlonově jsem. Což o to, vyzkoušet si to nebyl ani tak velký problém, až na dobu kdy se tento závod konal. Bylo to tři týdny po maratonu a to se mi zdálo moc brzy, abych stačil z regenerovat. prý sem mladý a v tom není žádný problém. I jsem se dočkal prognóz výsledného času, v průměru to vycházelo takto: plavání cca 40 min, kolo 3:20, a běh 2:00, čas kolem 6:00. Já se ve svých odhadech držel při zemi, a i když jsem něco málo naplaval a najel na kole, moc toho nebylo a zvlášť po delším kole jsem toho měl plný zuby a představa, že bych měl běžet nic moc. Má představa o čase byla následující plánoval jsem plavání za cca 45 min, kolo kolem 3:30 a běh tak 2:15 čas někde kolem 6:30. A jak to vlastně dopadlo?
Do Litovle měla jet se mnou i celá rodina, ale nejmladší syn byl po nemoci a manželce ráno také nebylo nic moc, tak raději zůstali doma, a já vyrazil sám. Jak probíhal týden před závodem jsem už popsal v rozpisu, z pátka na sobotu jsem se vyspal skvěle, většinu věci jsem si nachystal už v pátek navečer, takže v sobotu ráno už jen doplnil maličkosti připevnil kolo a mohl vyrazit.
Cesta ubíhala v pohodě, a i díky klimatizaci v autě, jsem teplo moc nepociťoval. Což se ale změnilo, po příjezdu do Nové Vsi, kde byl start a plavecká část. No nic, teplo neteplo, šel jsem se zaregistrovat, cestou jsem potkal vl001, milana tak jak normálně ve velmi dobré náladě, rk a seznámil se s téčkem. U registrace jsem potkal i Ječmínka. U registrace byla sice fronta, ale bylo něco před desátou, tak jsem byl stále klidný. Bohužel registrace vůbec neubíhala, a navíc jak jsem se dostal na řadu, bylo zjištěno, že už mé startovní číslo 53, bylo vydáno, naštěstí dotyčný byl poblíž a stačilo jen zjistit jméno a vyměnit čísla na papíru a vyfasoval jsem číslo 47. Navrhl jsem sice nechat vše tak jak je, lepší čas by mi rozhodně nevadil, ale prý bude lepší, když pojedem každý na sebe :-). Čas startu se nezadržitelně blížil a já ještě nebyl vůbec nachystán, proto se pohoda změnila ve fofr :-). Důsledek tohoto spěchu, bylo to, že jsem nemohl najít protikřečové tablety, čehož jsem si všiml, ale až na kole. V depu už nebylo nikde místo, stejně jak vylezu u vody nikdo už v depu nebude, tak jsem si kolo opřel o lešeňovou trubku tvořící zábradlí nachystal věci na kolo, věci na běh dal do připraveného auta a stihl konec rozpravy. Pořešil jsem pohlídání klíčů od auta u Ondry, a pomalu se nám blížil start závod. Všichni kolem v neoprenu, i když hlásili teplou vodu, já ho nemám, nedá se nic dělat a voda mi také studená nepřipadala. Při pohledu na bójku uprostřed vody, mně to ani nepřipadalo tak dlouhý, ale milan mě vyvedl z omylu, že to je jen středová, plave se až k té zadní skoro na protějším břehu :-). Pro jistotu jsem si stoupl do zadních pozic, abych nikomu nezavazel. A je tu start, teda to je, ale mlýnice, to jsem ani nečekal, mlelo mě to zleva, zprava, naštěstí většina plave rychleji než já a tak už u první bójky už byl relativně klid. Bohužel, celé první kolo plavání, jsem se nemohl nějak dostat do tempa. Byl jsem zadýchaný, ruce ztuhlý, první kolo bylo někde kolem cca 12 min, docela dobrý čas, na to , že mi to vůbec nešlo, v druhém kole už to bylo lepší, dostal jsem se do tempa, nikdo nikde nezavazel, což mi evidentně vyhovovalo a plavalo se mi dobře, i když na samotném konci startovního pole. Ani voda už nebyla tak kalná a mohl jsem si ověřit, slova ředitele závodu, že hloubka vody je zde opravdu minimální :-). Ve druhém kole se přeze mě začali dostávat vedoucí závodníci, neskutečné jak jim to plave, připadal jsem si jako těžkotonážní pomalý tanker, přes který se přehnalo několik sportovních člunů :-). Tak a poslední kolo, plave se mi dobře, za mnou asi dva plavci přede mnou kousek taky dva, kteří plavou skoro stejnou rychlostí, jako já, a tak to je až do cíle. Už tu máme poslední bójku, pochvaluji si, jak jsem to pěkně zaplaval, na hodinkách čas cca 38 min. a tu náhle, když se chci dotknout dna a jít křeč do levého lýtka. Říkám si dobrý, skoro poslední z vody a ještě tu budu dělat estrádu s křečemi. Chvilku jsem se potácel ve vodě, a snažil se křeč rozehnat, moc to ze začátku nešlo, ale po chvíli se to povedlo a konečně jsem mohl vylézt z vody. Po plavání jsem měl čas 40:13, docela solidní, teď hurá na kolo. Výhoda poslední pozice je v tom, že už v depu nikdo není, a při převlíkání nikomu nezavazím a nikdo mně. Převlékl jsme se a sedl na kolo vstříc devadesáti kilometrové vzdálenosti. Ze začátku bylo vše v pohodě, i díky tomu, že foukalo do zad a bylo dost sil, na dohled nikdo a za mnou po předjetí asi dvěma závodníky taky nikdo, takže jediného čeho jsem se mohl obávat, je to, že zabloudím, což se naštěstí nestalo. Po prvním stoupání a sjezdu na mě čekal dlouhá rovinka, čelo závodu nikde, ale vedro začínalo být na mě až moc velké. V Lošticích jsem poprvé v proti směru konečně potkal čelo závodu, pěkný pohled jak jim to sviští, já jsem vedle nich vypadal, jako důchodce, který jede do krámu pro mlíko :-). Nevadí, jedu si stále svou rychlostí, ale co to, začalo se mi snižovat sedlo, že bych ho málo po pátečním nastavování dotáhl ? Bohužel tomu tak bylo a za Mohelnicí jsem musel provést nápravu. Trvalo to jen chvilku a už jsem zase jel, nějaká minuta navíc, mě nemůže rozhodit. Blížil jsem se k první občerstvovací stanici, kde měla být otočka, kterou jsem málem projel, naštěstí mě obsluha zastavila, podala mi vodu, a já frčel dál. Jelo se mi poměrně dobře, pravidelně jsem pil dal jsem si gel, tyčinku a pravidelně pil. Jediné, co přestávalo být příjemné bylo nesnesitelné vedro. Takové počasí by mi vůbec nevadilo, kdybych po plavání zůstal u vody na dece a mohl se opalovat, ale při sportu mi to bere moc sil. Zatím, ale bylo sil dost a tak jsem si šlapal a už jsem byl před Litovlí, kde na mě hulákal Ječmínek ať makám, ale jo makám, nebo to vypadá, že ne ? Startovní číslo mám, tak snad jako výletník nevypadám :). Litovel jsem projel v pohodě, a hurá do druhého kola. Za Litovlí předjíždím, prvního a také jediného závodníka, prohodím něco ve smyslu, že to do cíle bude ještě dálka a jedu dál. Už toho mám docela dost a slunce svítí a svítí, čelo závodu si to už maže do cíle a já mám pře sebou skoro celé jedno kolo. Jediné co mě překvapilo, byla skupinka asi 5 cyklistů, kteří pěkně spolu spolupracovali, měl jsem pocit, že je jízda v háku zakázána, nejdříve jsem si myslel, že se jen tak sjeli, před stoupáním, ale jak jsem je potkal znova bylo jasné že jedou spolu. Nevím jestli to měli zapotřebí, byli dost vepředu, a tak si pomáhat. V protisměru opět poznám jen Ječmínka, který se mě snaží povzbudit, dík za to, a už se těším na občerstvení, kde na chvilku zastavuji, a musím hlavu ochladit vodou, děvčata jsou i v takovém počasí dobře naladěna a slibují, že v cíli budou rozdávat polibky, tak už jen kvůli tomu, je potřeba závod dokončit :-). Po otočce, zjišťuji, že nejsem úplně poslední, dva jsou ještě za mnou, což se ale změní po pár kilometrech a už jsem předposlední. Před stoupáním už toho začínám mít plné zuby, navíc cítím, že i žaludek toho má dost a to mám ještě běžet. Jak nad tím tak přemýšlím, už tu máme náměstí v Litovli a konec kola, hurá čas kola 3:26:37. Někdo mi bere kolo a jsem směrován k židličce, kde mi je donesen pytlík s běžeckým oblečením. Převlíkám elasťáky, v cyklistických se mi běžet nechce, obouvám boty a přemýšlím, co teď. No co, zvedni se a jde se běžet. Moc se mi nechce, ale vstanu, občerstvím se a vyběhnu. Ondra mě fotí, a se slovy, že teď je moje silná disciplína, odpovídám slovy, že už toho mám plný zuby a kdoví jak to dopadne, ještě na mě volá, že takový závod se nevzdává. To se mu to říká, když závod nešel :-). Dokázal jsem běžet asi do 5 km, pak už to nešlo. Musel jsem zvolit indiánský běh, chvilka chůze chvilka běhu. Očekával jsem, že nebudu moci běžet díky křečím, ale tentokrát Ječmínka zklamu, křeče to nebyly, ale žaludek, přestal přijímat cokoliv, bylo mi na zvracení, ale zvracet nešlo, jakmile jsem se rozběhl, jako kdyby se něco v těle zapnulo, a abych mohl vůbec dál pokračovat musel jsem přejít do chůze. Takto jsem dokončil první kolo. Při vbíhání na náměstí, kde, byl cíl, ředitel závodu hlásil, že se blížím do cíle, pak byl upozorněn, že mám ještě kolo běhu před sebou, a tak mě s úsměvem, že mě čeká ještě jedno pohodové kolo běhu v lesíku poslal do dalšího kola. Běh už to rozhodně nebyl, v tomto kole mě předběhl i poslední závodník a ocitl jsem se na samotném konci startovního pole, sice jsem to předem na fóru oznamoval, ale přece jenom jsem si nemyslel, že opravdu poslední dokončím. běžet nešlo, musel jsem to zvládnout rychlou chůzí, už mě bolel celý člověk, nadával jsem, ale vzdávat se mi nechtělo, nedostal bych finišerskou vestu :-). Na občerstvovací stanici už byl jen ioňťák, který už mi lezl i ušima, nic něco pít musím, vzal jsem si kelímek a šel dál. Došel jsem k mostku, kde už na mě čekal pán z otočky, prý už tam nemusím, že tam nikdo není. Přece si to nebudu zkracovat, když už dokončit, tak se vším všudy. Cesta vůbec neubíhala, byl jsem rád, že jdu, hurá další občertvovačka měli pivo vodu, ioňťák, schladil se vodou, napil piva, poprosil jsem zda si mohu vzít sebou 1,5 l matonku, kde byla tak třetina, ale na dokončení stačilo. Navíc mi řekli, že mi z cíle vzkazují, že na mě v cíli čeká manželka. To se museli asi splést, ale popis seděl na mě, že by tam opravdu byla, to mě trochu nakoplo a opět jsem se snažil chvilku i běžet, sice to moc nešlo, ale aspoň něco. Cíl už se blížil na hodinkách čas 7:10, tak snad to pod 7:15 dám, už jen seběh na náměstí, stále běžím, jsem na náměstí, kde na mě čeká hlouček závodníků a pořadatelů, kteří mi tleskají, jako kdybych dobíhal první. Pěkný pocit, za který to stálo dokončit. Probíhám cílem a čas se zastavuje na 7:13:53. Mám toho plné zuby, ani nevím, kdo mi gratuluje, Ječmínek, David Laitoch, od kterého se dovídám, že s tou manželkou to byl vtip, škoda, tak jsem se těšil :-(, Ondra, seznamuji se s IronJosefem. Po náměstí se trochu motám, a hledám něco, kde bych si mohl sednout, reprobedna byla super. Ječmínek mi fasuje pivo, vypiji jen půlku víc nemůžu, poprosím o nealko a Ječmínek se toho ujme a k mému úžasu donese točené nealko pivo, staral se o mě jak o mimino :-). Ještě jednou dík. Asi po půl hodině, jsem se konečně dostal do stavu použitelnosti, Ondra sbalil mé saky paky a odvezl mě k autu, které jsem nechal v Nové Vsi. Klidně bych, to zpět dořídil, ale brácha mi volal, že přiveze manželku a tá to zpět dořídí, nenechali se přemluvit a tak jsem se zpět vezl.
Velkou pochvalu si rozhodně zaslouží pořadatel, je to moc pěkný závod, i přes takto, pro mě, náročný triatlon se mi to líbilo a dalších se určitě zúčastním, navíc to budou jen kratší distance, tak nebudu tak dlouho na trati :-).
Závod jsem zvládl, dle průběhu, byla pro mě výhra dokončení a nezabalení to po kole. Proč jsem tak dopadl to je otázka. Řekl bych, že to bylo tak od všeho něco, málo naježděnýho na kole, nic moc naplaváno, krátká doba od maratonu na regeneraci, špatný spánek den před závodem a asi ten největší problém a to bylo počasí, prostě vedro mi vůbec nesedí a vítr na kole také ne. Nehledám výmluvy, je to jen konstatování skutečnosti, a rád si vyslechnu i rady ostatních. Rozhodně se budu snažit většinu nedostatků odstranit, abych byl příště lépe připraven :-).
Na závěr mi vysvětlete, proč já musím mít vždy při premiérách náročnějších závodů takový hnusný počasí ? Ten nahoře to snad vidí a dělá mi to naschvál. Ví, že mi vedra nadělají při sportu dobře, loni maraton vedro, letos HIM, vítr a vedro. Pokud budu chtít jít, někdy v budoucnu ironmana, počítejte s tím, že bude neskutečné vedro, a bude hnusně foukat, tak raději, komu to vadí, ať se na tento závod, kde budu přihlášený já, se ani nepřihlašuje. Udělá dobře.
Jak budou fotky dodám i foto :-)

23 komentářů:

  1. Seš fakt dobrej, nezlomilo Tě to, bude to jen lepší a lepší. Škoda že jsme tak rychle odjeli, přidal bych se k potlesku.
    S tou manželkou to je dobrej fór, Ječmínek asi dobře ví co tě nakopne...

    OdpovědětVymazat
  2. Určitě je dobré, že jsi dokončil. Přece jen ta půlka nic není, ne?:-) Ale ten průběh jsem v tvém případě opravdu nečekal, naběháno máš, vytrvalost dobrá, nohy silné, na kole jezdíš skoro rychleji než já a plaveš určitě rychleji... Prostě nějak nevidím příčinu toho času. Na kole přece žádné vedro nebylo a v lese při běhu byla chvilku i zima:-)))

    OdpovědětVymazat
  3. K tomuto závodu ti gratulovat nebudu!!!!! 3 týdny po maratonu jít na tak náročný závod, s žádnou přípravou a v takovým počasí je velký hazard s Tvým zdravím. To že jsi nedal na nás doma, že máš raději odpočívat nechápu. A že se našli i tady takoví, co tě hecovali stylem - na to máš - máš formu - to je v pohodě - bez problémů to zvládneš - mě docela překvapilo!!! Neměl jsi žádnou přípravu nic jen trénink na maraton a to si myslím, že je úplně jiný závod Né? Zdraví máš jen jedno, tak jsi se neměl připravovat na maraton, ale na triatlon!!! Nebo se pokusit nejprve o kratší, ktery je někdy v červenci a né po tak krátké době po maratonu na takový těžký závod!!!!! Kdyby se ti nedej bože něco stalo tak, kdo se ti postará o rodinu a kdo by mi nahradil bráchu? Ti co tě tady hecovali asi těžko? NIKDO!!! V jediným ale měli pravdu, jsi ještě docela mladý, tak máš přece ještě na všechny závody dostatek času, když je chceš zkusit! Ale je blbost chtít všechno najednou, když jsi začal s běháním teprve před 1,5 rokem! Zůstaň prosím tě s nohama na zemi a neblbni. Tak ať ti to běhá tak dál, ale s rozumem!!!

    OdpovědětVymazat
  4. Juramane, čím úspěšně ukončený triatlon ohrožuje život? Díval ses na statistiky a způsoby zranění v jednotlivých sportech? Já ano. Myslím, že není důvod k tak dramatickým prohlášením.

    OdpovědětVymazat
  5. Juraman: Tak jako normálně zase přeháníš. Kdybych se necítil v pohodě tak bych se na start nepostavil a nezměnilo by to ani žádné hecování! Myslím, že v dnešní době při tvém zaměstnání, kdy jezdíš, každý den autem, je daleko větší předpoklad, že se ti může něco stát, než mě při triatlonu. A na zátěžovém testu jsme byli spolu, co nám řekl doktor, že jsme zdraví a v super kondici! A při mém prvním maratonu, jsem byl na druhý den daleko více zničený, než teď.
    vl001: asi budu muset do příště najet více na kole, přece jenom kolo při závodě bylo moje druhé nejdelší :-). Ale už je doma rotoped a přes zimu něco najedu :-). Plavání mi možná trochu jde v bazéně, v takovém chumlu jsem ještě nikdy neplaval, a na volné vodě to byla také premiéra. Nevím, proč mi trvalo celý jeden okruh, než jsem se dostal do tempa. Naběháno mám, ale holt většinu sil si vzalo kolo.
    milan: To nebyl nápad Ječmínka, ale Davida, to je takový vtipálek :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Voda byla teplá a hloubka nízká, utopit se nešlo. Na kole zas takové horko nebylo a 90km po téměř rovinatém terénu ujede každý zdravý, sportující člověk. Záleží na tempu a to bylo v tomto případě mírně vyšší, je to otázka zkušeností.
    21km běhu pro člověka který pravidelně běhá 250km měsíčně je sranda, vždy se dá zpomalit nebo přejít do chůze.
    Pití a jídla (až na vyjímky :) )bylo všude dost, pořadatelé fungovali.
    Aldaman se neutopil, nepoškodil pohybový aparát ani neskončil nakapačkách. Žádné drama se nekonalo, prostě 7h intenzivnější manuální práce. Je věc vůle a motivace a obojího je zde dostatek.

    OdpovědětVymazat
  7. Pohled nezůčastněných, nesportujících je silně zkreslený. Takový střední IM je mnohem zdravější, než běhat maratony na slušný čas.

    OdpovědětVymazat
  8. Drama to nebylo v žádném případě. Unavený po závodě jsem byl, ale to snad po závodě každý. Navíc opravdu se cítím víc v pohodě, než po maratonu, kdy jsem nemohl Po-Ut, chodit jak mě bolely stehna.
    Jedině s čím nesouhlasím, že nebylo vedro. Mě bylo strašný :-), já se raději v tomto počasí válím u vody a opaluji se, než jezdím na kole a běhám :-D. Kdyby bylo pod mrakem vůbec by mi to nevadilo, spíš naopak.

    OdpovědětVymazat
  9. ahoj. jsi tvrďák. protrápený PIM loni a v tomhle ještě horší HIM letos. Jestlipak z Tebe neroste masochista :-P
    Ne že bych si myslel co Tvůj brácha, ale já bych se asi taky nepřihlásil. Jednak z důvodu krátkého času na regeneraci tak hlavně z důvodu malé natrénovanosti. Ne že by mi vadilo být poslední, ale prostě mám rád určitou rezervu a nechci jít závod, u kterého i pouhé dokončení bude znamenat velké překonávání. Každopádně ale za Tvoji vůli smekám...

    OdpovědětVymazat
  10. Taktéž smekám a gratuluji, že jsi dokončil. Vedro bylo v sobotu opravdu neskutečné a nevím, jestli bych se v tvé kůži přinutil jít ještě druhý okruh běhu. Vesta nevesta. :o) Každopádně je to ponaučení i pro mě, že 1/2IM není jen tak nějaký výlet na Kokořín. :o)

    OdpovědětVymazat
  11. vl001 tak úspěšný nevím, možná jen proto, že to byl jeho první, spíš bych řekl, že byl protrápený! Není to dramatické prohlášení,ale jen obavy a strach! Kolik bylo vrcholových sportovců zdravých a seklo to směna z ničeho nic.
    milan proti tomu závodu nic nemám, ale mohl ty závody zapojit postupně a né hned všechno najednou!

    OdpovědětVymazat
  12. Aldaman to nám sice doktor řekl, a vidíš já za asi 4 měsíce ležel v nemocnici! Nemoc si nevybírá. Nikdy nevíš kdy a co se ti stane!

    OdpovědětVymazat
  13. Jestli je to teda tak zdravý, jak píše Milan, tak běda Vám, běda Vám, jestli se mu něco stane:))))))))))))))))))) (A nebo je to jestli mi to nepůjde?)

    OdpovědětVymazat
  14. ale jirko, takovou smůlu jako Ty nemůže mít ještě i brácha;-). Když jsem šel první půlku před dvěma lety, bylo vedro ještě větší, já vážil 107kg a určitě jsem byl ve větším ohrožení života než Aleš:-).
    Každopádně Aldaman prokázal, že není máslo a dokončil a je bohatší o novou zkušenost. Až se trochu vyjezdí, tak nás ještě všechny pořádně prožene.

    OdpovědětVymazat
  15. Jiří já se v průběhu závodu v ohrožení života necítil ani chvilku, nepřeháněj :-).
    A za tu zkušenost to rozhodně stálo, vůbec toho nelituji.
    Osobák to je, a teď se už budu jen zlepšovat :-).
    Ječmínek: než se aspoň na kousek k tobě přiblížím, to ještě proteče moooooc vody v Bečvě :-).

    OdpovědětVymazat
  16. Jsou tu mezi námi supermani, kteří zvládnou závodit každý týden bez újmy na zdraví. Určitě má vliv i to jak intenzivně závodí a jak moc si troufnou přiblížit svým maximálním možnostem. Mě tento přístup nesedí, nejsem na to dost zdravotně odolný a jen obtížně se brzdím v nasazení. Letos jsem dal přednost triatlonům, a proto neběžím žádný maraton, nezvládl bych to. Pro mě jsou tři týdny po M málo, abych byl zase na vrcholu sil.
    Pokud šlo o zdraví, bylo to jen vedrem, na které letos ještě nejsme adaptovaní. Kdyby se v Litovli ten den běžel maraton místo skoro 2x déle trvajícího HIM, bylo by určitě ve výsledcích víc DNF. I regenerace bude po třech týdnech úplná, na rozdíl od běhu samotného.
    Podle figury a osobáků bych tipoval, že Aldamanovi budou nejvíce vyhovovat sprint triatlony, ve kterých se vedro tolik neprojeví.

    OdpovědětVymazat
  17. rk: To doufám, že na kratších tratí bude někdo ještě horší než jsem já :-). Já už si poslední pozici vyzkoušel :-D.
    Já to chtěl prostě zkusit, nebýt toho horka, bylo by to rozhodně daleko lepší. Žádný super čas jsem neočekával.
    Ještě jsem nad tím tak přemýšlel, proč jsem byl po kole hotový, můžeto být i tím, že jsem málo jed, v průběhu kola jsem si dal jen jednu musli tyčinku, jeden ENDUROSNACK a asi půlku dalšího gelu. Vypil jsem něco, kolem litru tekutin. Je mi jasné, že u každého je to jinak, já třeba toho moc při zátěži moc nesnesu ( na jídlo) , celou dobu jsem pocit hladu neměl.
    A při běhu už jsem do sebe nebyl schopen dostat nic, žaludek byl proti, jen trochu tekutin jinak nic.

    OdpovědětVymazat
  18. Určitě je to málo vody i jídla. Já dal během 3 hodin na kole 3 banány, 2 gely a 2 litry tekutin. Měly to být spíš 3 litry na to horko, navíc i za dobu plavání. Špatně jsem si to pohlídal. V běhu nedokážu pít víc než 0,2 najednou, takže nedostatek vody už nejde dohnat(1 okruh 4x0,2l to celé za hodinu je na udržení, ne regeneraci).

    OdpovědětVymazat
  19. 1l tekutin na kolo za 3:26 h, tak to je jasný. Mě stačí bidon na 3h tak v březnu, když je hodně chladno. Na jaře 2 bidony, a v tomto pařáku 3 kusy. Na jídlo jsem měl 2 ks Powerbike Bar, 2,5 carbosnacku a jednoho oblíbeného Brumíka na chuť. Jídlo se mě tentokrát mimořádně vydařilo na rozdíl od Mamuta.

    OdpovědětVymazat
  20. Ale já pocitově hlad vůbec neměl a pil jsem, i když jsem žízeň neměl. Jeden 0,5 l bidon s iontem vypil, druhý 0,9 l skoro ( aha já myslel, že oba měli 0,5 :-) ) a mezitím jsem si dal na občerstvovačce vodu, ale asi to chtělo ještě více. A asi jsem se měl do jídla více nutit, hlad nehlad. Ten druhý gel byl Enervitene ( http://www.enervit.cz...p;clanek=39)
    Hmm budu muset doplňování jídla a pití na delším kole vypilovat. Zase zkušenost do příště :-).

    OdpovědětVymazat
  21. Do jídla ses nutit trochu měl, ale nebude to v tom jídle/pití, na to je rozdíl oproti \"očekávanému\" času příliš velký. Možná jsi přetažený jako já loni na Moraviamanu, ale nevím, podle čeho to poznat. Já ve svém deníku úplně jasný důkaz svého přetažení nenašel...

    OdpovědětVymazat
  22. Já očekával čas na kole kolem 3:20 což se i splnilo, ale nečekal jsem, že díky žaludku tak při běhu vytuhnu :-). Navíc kolo jsem nejel nadoraz, na rady jsem se snažil šetřit :-).
    Také je možné, že je člověk přetažen, a proto tento týden skoro nic nedělám a jen odpočívám :-). A o víkendu jsou v Přerově závody na dračích lodích a jsem také v jedné posádce :-). Bečka piva a slivovoce je už zajištěna :-D.

    OdpovědětVymazat
  23. Doufám, že bude z dračích lodí report.

    OdpovědětVymazat